PRÁCE

[Mikulas.Peksa]

Jinak, že vám do toho kecám. Google má kvantový počítač s 512 qbity. Před 2 lety byl hitem strojek, který měl 4 qbity. Teď nastoupí Moorův zákon a za 10-20 let budeme na pracáku úplně všichni, protože ty roboti umí chodit a řídit auta i s klasickými počítači.
Jo a to mi připomíná....už se neobtěžujte se šifrováním....a prodávejte BitCoiny....než se prodají samy sorry, prostě totální depka. Měl bych mít radost a asi i mám. Holt svět bude jiný. Hodně jiný.

[next_ghost]

Před chvílí jsem dokoukal další moc zajímavou TED přednášku: Andrew McAfee: Jak budou vypadat pracovní místa budoucnosti? Vřele doporučuji.

Pokud se pojem poražený nadefinuje jako ten, kdo dokáže uspokojit ze svého platu své potřeby, tak je to spíše o ekonomickém růstu než o téhle základní statistice, kolik kdo vydělá, což by bylo určitě daleko zajímavější. Je teď otázka, co více podpoří činnost lidí (záměrně neříkám ekonomický růst) tak, aby byla co nejvíce uspokojena většina populace (případně jak do toho zamíchat konečné zdroje surovin).

To není tak úplně jisté. Minulý týden vyšla v novinách zpráva, že v ČR roste podíl zaměstnanců, kteří jsou pod hranicí chudoby. U nás sice už delší dobu probíhá recese, ale podobně to vypadá i v zahraničí, kde už se ekonomický růst obnovil. Růst HDP na západě teď táhnou hlavně kapitálové výnosy a příjmy zaměstnanců spíš stagnují nebo mírně klesají.

Současný ekonomický systém je postavený na prodeji lidské práce někomu, kdo má peníze. Čím víc bude klesat počet zaměstnanců v průmyslové výrobě, tím to bude těžší, protože bude míň potenciálních kupců vaší práce. Aby člověk mohl těžit z výhod automatizace výroby, tak buď tu výrobní linku musí vlastnit, nebo musí mít něco, co za ty výrobky vymění. Podle mě kdo za 20 let nebude mít v garáži vlastní stroj schopný vyrobit kompletního gumáka nebo něco ekvivalentního, tak nebude mít co do huby.

Co takhle otázka do diskuse, jak zefektivnit vzdělávání (v současné éře informatiky to musí být snadno uchopitelná výzva) a z části výchovu (nebo spíše diskusi? --> stát by za ŽÁDNÝCH okolností neměl výchovu zcela suplovat) čímž se podpoří vznik odpovídajících hodnot?

Nejvíc by výuku zefektivnilo osvobození dětí od jednotně nalajnovaného týdenního plánu výuky. Současný vzdělávací systém je nastavený tak, aby děti připravil na bezduchou úředničinu nebo manuální práci. Jakýkoliv zájem o učení se nových věcí v dětech totálně zabíjí. Mnohem lepší by bylo rozdělit látku základní školy po předmětech do přibližně půlročních úseků zakončených zkouškou a nechat na dětech, co a kdy se budou učit. Zároveň by bylo předepsané do kdy musejí přijít na první termín zkoušky. Vyzkoušet si test nanečisto (na Internetu) by bylo možné kolikrát budou chtít. V podstatě něco jako vysokoškolská výuka, akorát s mnohem větší interakcí mezi učitelem a žákem.

[Ivo.Vasicek]

Dnes je nejefektivnější prodávat investiční know how. Banka (v širším slova smyslu) půjčí peníze, najmou se lidi, řekne se jim jak mají vyrábět auta, prodávají se jim auta, částí prodaných aut se pokryjí náklady a zbytek se jim prodá na dluh. Za auta lze dosadit libovolný produkt.

[anonym2064]

Dnes je nejefektivnější prodávat investiční know how. Banka (v širším slova smyslu) půjčí peníze, najmou se lidi, řekne se jim jak mají vyrábět auta, prodávají se jim auta, částí se pokryjí náklady a zbytek se jim prodá na dluh. Za auta lze dosadit libovolný produkt.

jo, ale je to v podstatě spirála smrti. Nejefektivnější je to, co zárověň akceleruje současný závod ke dnu.

[Ivo.Vasicek]

Dnes je nejefektivnější prodávat investiční know how. Banka (v širším slova smyslu) půjčí peníze, najmou se lidi, řekne se jim jak mají vyrábět auta, prodávají se jim auta, částí se pokryjí náklady a zbytek se jim prodá na dluh. Za auta lze dosadit libovolný produkt.

jo, ale je to v podstatě spirála smrti. Nejefektivnější je to, co zárověň akceleruje současný závod ke dnu.

Nebral bych ten byznys tak "dramaticky", tržní ekonomika má svůj vývoj, pokud má kam expandovat, jede se dál, dokud zisky/dluhy rostou roste ekonomika i životní úroveň. To brutální zjednodušení je pouze popisem základní strategie každého byznysu. Funguje to tak staletí, jen to nebylo tak transparentně zřejmé (snad až na kolonizaci, to je také docela slušně zdokumentované). Může to trvat i desítky let, ale jednou se růst dluhů zastaví a teprve v tu chvíli nastává problém. Management se snaží udržet zisky, a snižuje náklady, tím klesá kupní síla firem i občanů a teprve potom začíná spirála (už začala a Kalousek přitopil pod kotlem).

[Robert.Adamek]

Já myslím, že tím posledním postem (piratske-kauzy-f353/prace-t17603-30.html#p227050) to rozčísl Petr Bajgar. Určení pozice je to co potřebujeme a od toho se pak může odvíjet celá politika strany. Pokud budeme tápat jako doteď budeme mít výsledky jako doteď.
Mimochodem to je to, co chtěl před 2 lety Kamil Horký, definovat postoje k jednotlivým otázkám a ne rozšiřovat program, tak jak to pojali současní soudruzi, a byl s tím poslán do prdele.

Pokud se definují základní oblasti a opravdu jednoduše napsané postoje k nim, spousta lidí ze strany odejde ale mnohem více lidí do ní přijde. Pokud bychom se měli stavět na stranu, kterou považuji za hodně levou, jako nyní, tak už Piráti nejsou pro mě stranou, kterou bych chtěl podporovat a mít s ní něco společného. Pokud by se vyprofilovala ultrapravicově, je to podobné. Střed znamená, že věci vyvážíme co nejlépe a to jsme zatím nedokázali ani zdaleka, ba přesně naopak, s dalším rozšiřováním programu se stáváme stále méně čitelnými.

Je mi jasné, že nad mým případným odchodem by nikdo nezaplakal a ani jím nijak nevyhrožuji, ovšem netýká se to určitě jen mě, kdo by rád věděl, jak na tom Piráti opravdu jsou.

[Návštěvník]

Před chvílí jsem dokoukal další moc zajímavou TED přednášku: Andrew McAfee: Jak budou vypadat pracovní místa budoucnosti? Vřele doporučuji.

Pokud se pojem poražený nadefinuje jako ten, kdo dokáže uspokojit ze svého platu své potřeby, tak je to spíše o ekonomickém růstu než o téhle základní statistice, kolik kdo vydělá, což by bylo určitě daleko zajímavější. Je teď otázka, co více podpoří činnost lidí (záměrně neříkám ekonomický růst) tak, aby byla co nejvíce uspokojena většina populace (případně jak do toho zamíchat konečné zdroje surovin).

To není tak úplně jisté. Minulý týden vyšla v novinách zpráva, že v ČR roste podíl zaměstnanců, kteří jsou pod hranicí chudoby. U nás sice už delší dobu probíhá recese, ale podobně to vypadá i v zahraničí, kde už se ekonomický růst obnovil. Růst HDP na západě teď táhnou hlavně kapitálové výnosy a příjmy zaměstnanců spíš stagnují nebo mírně klesají.

Současný ekonomický systém je postavený na prodeji lidské práce někomu, kdo má peníze. Čím víc bude klesat počet zaměstnanců v průmyslové výrobě, tím to bude těžší, protože bude míň potenciálních kupců vaší práce. Aby člověk mohl těžit z výhod automatizace výroby, tak buď tu výrobní linku musí vlastnit, nebo musí mít něco, co za ty výrobky vymění. Podle mě kdo za 20 let nebude mít v garáži vlastní stroj schopný vyrobit kompletního gumáka nebo něco ekvivalentního, tak nebude mít co do huby.

Fakt, že je spousta zaměstnanců pod hranicí chudoby nerozporuji. Ale opět musím poukázat na fakt, že zde nezáleží příliš na tom, kolik onen zaměstnanec bere peněz, ale na ekonomice dané země. Jde tedy spíše o to, vymyslet způsob, jakým zajistit, aby si lidé mohli za méně peněz koupit více potřeb.
Sice rozumím Vašemu upozornění na problém a souhlasím s nutností jej řešit, ale zde vyvstává otázka, jakým způsobem reformovat současný systém. To, čeho se zde obávám nejvíce je situace, kdy poskytnutím nepodmíněného příjmu populaci nebude ekonomika dostatečně funkční, střední třída nebude mít důvod vydělávat na nepracující většinu, velké firmy nebudou platit daně a živnostníci ztratí motivaci ke své činnosti v takovém měřítku, že nakonec nebude tento příjem možné financovat (ale na to by se měl podívat nějaký ekonom, případně sociolog).
Také chápu vaše obavy z poklesu počtu zaměstnanců v průmyslových odvětvích, ale obávám se, že přerozdělením peněz se potíže nemusí vyřešit právě z výše zmíněného důvodu, kdy bude ochotno práce natolik malé množství lidí, že cena výrobků půjde nahoru a budeme tam, kde jsme nyní, neboť lidé s nízkým základním příjmem budou nuceni k práci vyššími náklady, přestože budou mít příspěvek, který by měl pokrýt jejich potřeby.
Naštěstí zde nejsou pouze průmyslová odvětví, ale existují také pracovní pozice, které přinášejí hodnoty, aniž by vznikal hmotný produkt a zde se pravděpodobně bude muset podařit najít uplatnění pro část lidí, což znamená jejich lepší vzdělávání, přičemž práce nebude stačit pro všechny, protože ne každý dokáže pracovat hlavou. Proto osobně vidím řešení spíše v návrzích na snížení počtu pracovních hodin v profesích, které je možno snadno pokrýt odpovídajícím počtem uchazečů (případně u všech, jinde si zaměstnavatel těžce připlatí za to, že zaměstnává jednoho zaměstnance). Dosáhne se tím podobného efektu jako u nepodmíněného příjmu, tedy přerozdělení, ale nebude zde chybět motivace k práci a lidé budou mít dostatek času na volnočasové aktivity, které je budou naplňovat a také rozvíjet společnost.
Přestože nás toto staví před podobný problém, jako u nepodmíněného příjmu, kdy zaměstnavatelé nebudou chtít platit za menší počet pracovních hodin větší množství peněz (místo odvádění daní na nepodmíněný příjem) a budou díky tomu odcházet za levnější pracovní silou, považuji to za lepší variantu. Jen je otázka, jestli by v současné krizi něco takového nezpůsobilo spíše zhoršení celkového stavu (nemluvě o tom, že reálné zavedení čehokoliv podobného je v současnosti na hranici science fiction).
Navíc práce je dost, Čína krmí svými výrobky vytvářenými lidskými "roboty" celý svět. Pokud by Evropa měla dostatek automatizace pouze na pokrytí svých potřeb bez jakéhokoliv zaváhání zaměstná všechny a ještě bude spoustu věcí dovážet.
Pokud je tedy v současnosti málo práce, lze hypoteticky pracovat minimálně na tomto cíli, což věřím vytvoří dostatek pracovních míst. Jenže to by na to musely být schopnosti především na naší straně.

Co takhle otázka do diskuse, jak zefektivnit vzdělávání (v současné éře informatiky to musí být snadno uchopitelná výzva) a z části výchovu (nebo spíše diskusi? --> stát by za ŽÁDNÝCH okolností neměl výchovu zcela suplovat) čímž se podpoří vznik odpovídajících hodnot?

Nejvíc by výuku zefektivnilo osvobození dětí od jednotně nalajnovaného týdenního plánu výuky. Současný vzdělávací systém je nastavený tak, aby děti připravil na bezduchou úředničinu nebo manuální práci. Jakýkoliv zájem o učení se nových věcí v dětech totálně zabíjí. Mnohem lepší by bylo rozdělit látku základní školy po předmětech do přibližně půlročních úseků zakončených zkouškou a nechat na dětech, co a kdy se budou učit. Zároveň by bylo předepsané do kdy musejí přijít na první termín zkoušky. Vyzkoušet si test nanečisto (na Internetu) by bylo možné kolikrát budou chtít. V podstatě něco jako vysokoškolská výuka, akorát s mnohem větší interakcí mezi učitelem a žákem.

To možná, přestože mám nějaký nástin řešení, tak zde nemám patent na rozum. V některých rodinách si toto dokážu představit. Jsou lidé, kteří své děti vzdělávají hlavně doma a mají výsledky. Nedokážu si ale takovéto řešení představit u sociálních skupin, které mají v současnosti nechuť vůbec dítě do školy poslat a raději jej nechají krást, případně brát sociální dávky, případně u dětí, které je téměř nemožné přimět k naučení čehokoliv doma když se jim zajistí nějaký to do list. Samy něco takového nezvládnou určitě i s dlouhodoým výhledem na zkoušky. A vhodné řešení je potřeba najít také (především) pro tyto lidi (do řešení je třeba zahrnout vždy celé spektrum populace a HLAVNĚ ty, kteří se o sebe postarat NEDOKÁŽÍ, případně mají POTÍŽE, protože ostatní si to nějak zařídí podle svých potřeb).
U vzdělávání mám spíše na mysli nějaký ucelený projekt, který umožní každému občanovi ČR, který bude mít zájem na sobě pracovat bez jakýchkoliv přijímaček a ohledu na jeho předchozí vzdělání v jakémkoliv oboru. Konec konců si školství všichni v daních platíme, tak bychom k němu měli mít přístup naprosto kdykoliv a bez jakýchkoliv podmínek (tedy je-li možno zdarma). Toto bude nejspíše znamenat následující.

• Vytvoření určité osnovy vzdělávání pro každý obor
To, v čem mi byl školský systém nejvíce užitečný nebyl ani tak způsob, jakým mi učitel předával znalosti ale tím, že mi ukázal, co je potřeba se naučit pro danou profesi.
• Dostupnost vhodné literatury zdarma v přehledném systému na internetu
V současné době je těžké něco takového vůbec najít v lehce přehledné a čtivé podobě, pomineme-li projekty jako Wikipedie, kde ale chybí ona zmiňovaná osnova, se kterou by bylo nutno něco takového provázat.
• Dostupnost vybavení
Zde je otázka, jakým způsobem, protože vybavení přece jenom něco stojí a každá škola jej musí zajistit především svým studentům, navíc by tady musel být k dispozici nějaký pedagog. Zde by to už pravděpodobně muselo být za nějaký poplatek, případně s časovým omezením. Nebo by bylo potřeba ukázat způsob, jak levně vyzkoušet patřičné postupy využitím alternativy.
• Dostupnost zkoušky
Ve své podstatě už máme, stačí se přihlásit na školu odpovídající úrovně a úspěšně udělat zkoušky.

Tak jsem se rozepsal .
Z toho vzdělání jsem vytáhnul nějak svoji vizi a lehce uhnul od tématu, takže docela malý ale snad přínosný , ale jinak to snad bude s přihlédnutím k době, kdy to píšu podnětné.

[Robert.Adamek]

S tímhle víceméně souhlasím, a hlavně, už je to něco, co se dá nějak uchopit místo prázdných řeší a truchlení nad tím, jak je situace špatná a co že teď budeme dělat.

[Návštěvník]

Já myslím, že tím posledním postem (piratske-kauzy-f353/prace-t17603-30.html#p227050) to rozčísl Petr Bajgar. Určení pozice je to co potřebujeme a od toho se pak může odvíjet celá politika strany. Pokud budeme tápat jako doteď budeme mít výsledky jako doteď.
Mimochodem to je to, co chtěl před 2 lety Kamil Horký, definovat postoje k jednotlivým otázkám a ne rozšiřovat program, tak jak to pojali současní soudruzi, a byl s tím poslán do prdele.

Pokud se definují základní oblasti a opravdu jednoduše napsané postoje k nim, spousta lidí ze strany odejde ale mnohem více lidí do ní přijde. Pokud bychom se měli stavět na stranu, kterou považuji za hodně levou, jako nyní, tak už Piráti nejsou pro mě stranou, kterou bych chtěl podporovat a mít s ní něco společného. Pokud by se vyprofilovala ultrapravicově, je to podobné. Střed znamená, že věci vyvážíme co nejlépe a to jsme zatím nedokázali ani zdaleka, ba přesně naopak, s dalším rozšiřováním programu se stáváme stále méně čitelnými.

Je mi jasné, že nad mým případným odchodem by nikdo nezaplakal a ani jím nijak nevyhrožuji, ovšem netýká se to určitě jen mě, kdo by rád věděl, jak na tom Piráti opravdu jsou.

Více méně souhlas. I to, jak se Piráti prezentují na fóru ukazuje voličům, co si o nich mají myslet, což se také týká způsobu jakým řeší program, ale také své krize. Přestože zde přispívám spíše výjmečně, zaujme-li mě diskuse, často fórum čtu a krize Pirátů mě zajímají. Dokážu si představit, že některé přístupy (a samozřejmě krize) Vám odrazují podstatné množství voličů (což není před blížícími se volbami dobrá zpráva ).

PS: Na reakci vidím, že mi to už nemyslí, takže dobrou noc (nebo spíše ráno).

[Návštěvník]

S tímhle víceméně souhlasím, a hlavně, už je to něco, co se dá nějak uchopit místo prázdných řeší a truchlení nad tím, jak je situace špatná a co že teď budeme dělat.

Budu rád, když se toho chytíte a nějak to jako strana rozvinete.