Proti dobru se strašně blbě bojuje

[Ondra.kl]

Nicméně, raději ať je dítě majetkem rodičů než majetkem státu

obě jsou to stejně blbé možnosti

.......nehledě na to, že není majetkem nikoho.

a tak to má být

[V__]

a tak to má být

rámcově souhlas.., problém je, že české dětské domovy v mezinárodním srovnání zase nevychází jako úplně nejlepší model (hlavně se tu to, že dítě skončí v dětském domově, bere jako něco celkem "normálního")

nadužívání zásahů sociální péče na Západě (a v tom Norsku) asi souvisí s tím, že tam mají nějaký jinak zřejmě fungující model, který ale v relativně idylické společnosti "mele naprázdno" - tzn. nedostává se mu "materiálu" přirozenou cestou, a tak loví, kde může...

taky by bylo zajímavé zjistit, zda se to norské "kradení týká" týká i jiných přistěhovalců (např. i ze západu Evropy, jaké jsou tam precedenty, na jaké úrovni má smysl intervenovat) (určitě mi napadá mezinárodní soud pro lidská práva...)

[Karel.Rada]

Jakékoli zasahování státu do rodiny se dá ospravedlnit jen v případě prokazatelného týrání.

hezká ukázka postoje "dítě je majetkem rodičů a nemá žádná práva, jen nesmí být týráno" ... fakt to myslíš vážně?

Kde čteš něco o majetku, nebo, že dítě nemá žádná práva ? Pokud nechápeš psaný text je diskuze zbytečná.
Ale pro nechápavé dodávám, že nejlepším garantem práv dítěte vždycky byli rodiče, kteří ho prřivedli na svět, starají se o něj a mají ho rádi. Ná láskyplnou péči dítě právo má. Občas nervózní rodiče by měli umravnit dědečkové a babičky. Zásah státu je ospravedlnitelný pouze v případě patologického selhání rodiny. Stát dítě rád nemá, jen si na něj dělá nároky z titulu léního pána.
Vy sociální inžinýři.
Je v tomhle státě ještě někdo normální ? Začínám o tom pochybovat.

[Ondra.kl]

Kde čteš něco o majetku, nebo, že dítě nemá žádná práva ?

nikde ... ale tady píšeš že dítě nemá mít žádná práva s výjimkou toho že nesmí být týráno:

Jakékoli zasahování státu do rodiny se dá ospravedlnit jen v případě prokazatelného týrání.

Ale pro nechápavé dodávám, že nejlepším garantem práv dítěte vždycky byli rodiče, kteří ho prřivedli na svět, starají se o něj a mají ho rádi. Ná láskyplnou péči dítě právo má.

a to je ten problém. Ne všichni rodiče se starají o své dítě a ne všichni ho mají rádi ... někteří se o nej třeba jen nestarají ... někteří si na něm léčí komplexy a někteří v něm vidí jen levný zdroj práce ... a v určitém věku i výhodný obchodní artikl ... a když ty řekneš "Jakékoli zasahování státu do rodiny se dá ospravedlnit jen v případě prokazatelného týrání." tak tím říkáš že tohle všechno je OK a že do toho stát nemá zasahovat, protože on má zasahovat jen v případě prokazatelného týrání ... ale bohudík jsi se teď opravil a tvrdíš že stát má zasahovat jen v případě "patologického selhání rodiny" ... s čímž by se dalo souhlasit, ovšem tvrdý střet evidentně nastane v okamžiku kdy se někdo pokusí definovat co přesně to znamená.

Vy sociální inžinýři.

Díky za přímý osobní útok. To jistě "přidá váhu" tvým argumentům.

Je v tomhle státě ještě někdo normální ? Začínám o tom pochybovat.

Když vidím tvrzení "Jakékoli zasahování státu do rodiny se dá ospravedlnit jen v případě prokazatelného týrání." tak to vidím podobně

[Ondra.kl]

a tak to má být

rámcově souhlas.., problém je, že ...

jasně ... ale já to nemám zájem řešit, jen tu koriguji evidentně mimózní výkřiky.

[Daniel_]

taky by bylo zajímavé zjistit, zda se to norské "kradení týká" týká i jiných přistěhovalců (např. i ze západu Evropy, jaké jsou tam precedenty, na jaké úrovni má smysl intervenovat) (určitě mi napadá mezinárodní soud pro lidská práva...)

Podle medializovaných kauz to vypadá převážně na východní Evropu. Ale v Norsku, pokud jsem to dobře pochopil, platí zákon, že se o případech, kdy je odebráno dítě, musí mlčet - jako důvod je uvedena víceméně ochrana soukromí dítěte. Což je na papíře krásný, bílý, krystalický dobro. Pokud jde o praktický dopady, je to asi všem jasný...
Proto se asi dozvídáme spíš o případech, kdy vezmou dítě cizincům.

Z praktického hlediska profesionálního pěstouna, který by to neměl jako poslání, ale čistě jako obživu, je jasný, že potřebuje klidný, skromný, snadno zvladatelný a snadno zastrašitelný děti. Tohle nebudou děti africkejch a arabskejch přistěhovalců. Ti mají svůj temperament, a hlavně nemaj ty zábrany bělochů a ten respekt před autoritama, a myslím, že o to dítě by se fyzicky poprali. A to jak při odebírání, tak i poté, co by si pro něj k pěstounovi (opakovaně) došli. Nemluvě o tom, že pro adoptivní rodiče je tam nejatraktivnější dítě modrooký a blonďatý - stejně jako pro vývoz... nakonec stačí se podívat na fotky Michalákových kluků.

[David.Michal]

V tom Norsku jsem ještě četl i o děcku Indů, to jim bylo zabaveno, protože spalo s rodiči v jedné posteli.

Ono určitě existují situace, kdy je dítě v ohrožení a je nutné ho od rodičů na nějakou dobu odvést pryč.

Ale kde je ta hranice ohrožení? Když je dítě chudobné, je taky ohrožené, snižují se mu tím šance na uplatnění ve společnosti. Když má méně inteligentní rodiče je taky ohrožené, nedostává se mu kvalitní konverzace pro podporu vývoje. A do jaké míry je možné nechat ohrožovat dítě náboženskou výchovou věřících rodičů? Můžeme nechat rodiče vštěpovat dětem jinou kulturu, jiné tradice a rituály?

Zabavení dítěte je imho problém naprosto vždycky. Dle mého by bylo správné se od ochrany dětí zcela odprostit a mluvit o ochraně lidí.

Měli bysme z dětí udělat lidi. A pak chránit lidi obecně a nejen děti. Nu a pak vám dítě nikdo nevezme, stejně jako vám obvykle neberou babičku.

Tak to je můj návrh. Opusťme zcela ochranu dětí, notně posilme ochranu lidí.

[Jana.Syrovatkova]

Vlákna rozhodně nespojovat - vedle se řeší jeden konkrétní případ dle jednoho konkrétního řádu a kde mimochodem paní sama přiznává, že podle norského právního řádu děti týrala, protože nevěděla, že v Norsku je to považováno za týrání.

A to je i u toho bohulibého zde - "dítě nesmí být týráno" - dle norské legislativy je týráním i to, když dítě jednou plácnete přes zadek. A pak taky znají psychické týrání (to se ale špatně ukazuje). Proto tak snadno zabaví děti přistěhovalců z východu, kde prostě stále je bráno za standardní výchovný model, že "lepší jedna dobře mířená na zadek než půl hodiny kázání". U nás (zatím) za jednu na zadek dítě nikdo nezabavuje - ale dá se čekat, že to je právě ta snaha zapracovat do té jednotné úpravy.

Stačí se podívat na statistiky adopcí a pěstounské péče - dětské domovy jsou plné primárně dětí romských či jiného etnika, pak nikdo nestojí o děti příliš staré, ale malé děti jsou v kojeňácích jen pokud nejsou právně volné, jinak se o ně vždy najde nějaký ten zájemce.

[Karel.Rada]

Vy sociální inžinýři.

Díky za přímý osobní útok. To jistě "přidá váhu" tvým argumentům.

Váhu mým argumentům přidává to, že překrucuješ smysl toho co píši a podsouváš mi nějaké tvoje vlastní představy.
Já vycházím z toho, že i hloupí a nedokonalí lidé většinou své děti milují. A to je to největší a nejdůležitější právo dítěte. Jak si někdo začne osobovat právo do takového vztahu vstoupit, zaslouží nakopat do zadku. Stát by se měl starat, aby rodina mohla dobře fungovat, a ne jí rozbíjet. To, že pevná a soudržná rodina vládcům moc nevyhovuje není kvůli ochraně dítěte. Jedinec bez pevných vazeb a podpory rodiny je totiž mnohem snáze ovladatelný.Proto se diktátorské režimy vždycky snaží dítě co nejvíc vytrhnout z vlivu rodiny. Hitlerjungend, Pionýrské organizace, převýchovné tábory, předávání dětí do výchovy pravověrných nacistů, to všechno už tu bylo. A vždycky to bylo prezentováno, že jde o ochranu a zájem dítěte. Dnes se to dělá jinak. Napřed se lidem vezme práce, pak jim exekutor sebere zbytky majetku no a pak je přece ,,nutné v zájmu ochrany" odebrat děti, protože rodiče nejsou schopni jim zajistit ,,správnou výchovu".
A tak se tu budeme dohadovat, jestli je přijatelné plácnout dítě přez zadek, nebo mu zakázat televizi či počítač. Jen obludnost systému, do kterého jsme se nechali vtáhnout, nám nějak uniká. Ale to sociálním inžinýrům vždycky.

[Robert.Magni]

Vlákna rozhodně nespojovat - vedle se řeší jeden konkrétní případ dle jednoho konkrétního řádu a kde mimochodem paní sama přiznává, že podle norského právního řádu děti týrala, protože nevěděla, že v Norsku je to považováno za týrání.

A to je i u toho bohulibého zde - "dítě nesmí být týráno" - dle norské legislativy je týráním i to, když dítě jednou plácnete přes zadek. A pak taky znají psychické týrání (to se ale špatně ukazuje). Proto tak snadno zabaví děti přistěhovalců z východu, kde prostě stále je bráno za standardní výchovný model, že "lepší jedna dobře mířená na zadek než půl hodiny kázání". U nás (zatím) za jednu na zadek dítě nikdo nezabavuje - ale dá se čekat, že to je právě ta snaha zapracovat do té jednotné úpravy.

Stačí se podívat na statistiky adopcí a pěstounské péče - dětské domovy jsou plné primárně dětí romských či jiného etnika, pak nikdo nestojí o děti příliš staré, ale malé děti jsou v kojeňácích jen pokud nejsou právně volné, jinak se o ně vždy najde nějaký ten zájemce.

Tak vedle se neřeší jeden konkrétní případ,ale primárně skutečné problémy České Republiky.
A druhá tvoje mýlka - cigánské děti nemají v KU převahu,naopak.
Jinak máš pravdu v tom,že už u nás probíhají pokusy o zákaz tělesných trestů.

A jak funguje u nás obchod s dětmi ? Jelikož není tak snadné dítě zabavit,tak jsou matky dost nevybíravě tlačeny k ,,dobrovolnému,,odložení dítěte.A tenhle systém nenápadně funguje už několik let a je velice propracovaný.Minimálně v Plzeňském kraji.Ale těžko bude Plzeň výjimkou.