Příliš brzy přijali (někteří) Piráti navenek (vůči voličům) role vítězů voleb, místo aby zachycovali voličské a novinářské hodnocení jejich programu. I když je patrné, že programu (v koordinaci se STAN) věnovali dost úsilí, lze zaznamenat některé nedokonalosti či nedostatečnou konzistentnost volebního programu. Jelikož je můj zájem zaměřen na finance, budu se zabývat pouze jimi, popř. vztahům financí k jiným oblastem zmiňovaných v programu.
Předně tvrzení o tom, že finanční plán umožní udržitelný rozpočet, kvalitu veřejné služby, ale i nutné tempo investic, je přehnané nebo dokonce i mylné. Finanční plán je dozajista důležitým předpokladem vize ve smyslu utřídění priorit, ale udržitelný rozpočet, kvalitu veřejné služby nebo nutné tempo investic nezajistí. Udržitelný rozpočet stejně jako nutné tempo investic zajistí až "každodenní" odpovědné finanční řízení a rozpočtová odpovědnost, kvalitu veřejné služby zajistí kvalitní státní aparát.
Je pro mě smutné vyjádřit, že Piráti (natož ve spolupráci se STAN) ani žádný finanční plán státu připravený nemají (ačkoliv jsem zachytil snahu RT Finance na takovém plánu pracovat, nezaznamenal jsem jakýkoliv výstup vyplývající z této snahy). A tak podle mě vyžadují na voličích tzv. bianco šek, stejně jako v podobě přípravy fiskálního balíčku pro postcovidový restart. Dle mého názoru by měli voličům představit alespoň jejich základní kontury.
Trochu konkrétnější představu si lze udělat z 10 % výdajů státního rozpočtu do investic (cca 180 mld. Kč), 5 % výdajů státního rozpočtu do školství (cca 90 mld. Kč), 1 % výdajů státního rozpočtu na kulturu (cca 18 mld. Kč), ostatní tvrzení o výdajích jsou více méně "v mlze", nicméně i ty mají nádech růstového požadavku. V programu jsou tak zviditelněny některé nároky na zvýšené výdaje ze státního rozpočtu bez toho, aby stejně viditelně byly definovány zdroje, ze kterých ony výdaje budou financovány.
Mají-li výše zmiňované růstové požadavky na výdaje ze státního rozpočtu charakterizovat finanční plán státu, pak lze jen smutně konstatovat, že je tak oznámeno bez větší návaznosti na věcné záměry jednotlivých rezortů.
Pro mě osobně je smutná vize ve finanční oblasti, a to že až nebo chcete-li ještě v roce 2025 by mělo býti dosaženo max. 3% deficitu HDP. Tak nevím, co si autoři myslí o věcném obsahu pojmu udržitelný rozpočet (v jeho vývoji). Toto osobně považuji za měkký cíl, který státní hospodaření nejspíše dostane na úroveň nutnosti spuštění tzv. dluhové brzdy nebo zvýší tendenční snahy onu laťku spuštění dluhové brzdy zvyšovat.
Ale abych nebyl jen pesimistický, zakončím svůj náhled pozitivně - kvituji, že bude upřednostněno zkvalitnění výběru stávajících daní před jejich zvyšováním, kvituji, že bude promítnuta jistá progrese ve výši výběru daní, kvituji snahu přípravy transparentnějšího finančního chování státu.