Istanbulská úmluva možná neprojde přes Senát, ČR smlouvu podepsalo, ale zatím není ratifikována. Tímto nám politická konkurence nabíjí a měli bychom to mediálně vytěžit - ve světle nedávných skandálů za podmínečné tresty za násilné trestné činy a změnám ve vnímání státní (ne)spravedlnosti bude zamítnutí smlouvy pro veřejnost těžko vysvětlitelné, zvláště zábavné bude sledovat projevy odpůrců a jejich argumenty a myšlenkové pochody například alergii na slovo gender
Svůj postoj odpůrci často vysvětlují nesouhlasem se zavedením slova „gender“, který úmluva obsahuje. Podle právníků však toto slovo česká legislativa už zná.
Cílem úmluvy je předcházet násilí a obětem poskytovat adekvátní pomoc, ochranu a podporu, což je v České republice často stále ještě nedostatečné
Pokud se někdo ubytuje v hotelu na území obce, která vybírá poplatek z pobytu, ubytovatel má povinnost ubytovaného ztotožnit a do knihy hostů zapsat jméno, datum narození, adresu bydliště, číslo dokladu totožnosti a dny, ve kterých v místě pobýval. Kniha se pak uchovává šest let.
Podle návrhu zákona ministerstva pro místní rozvoj, které vede vicepremiér pro digitalizaci a předseda Pirátů Ivan Bartoš, by se nově všechny tyto informace měly sbírat do centrální databáze ministerstva, a to včetně informace o účelu pobytu. Ubytovat hosta bez prokázání totožnosti pak chystaná novela zákona výslovně zakazuje a trestá pokutou až do výše 100 tisíc korun. Zatím není jasné, jak dlouho se informace budou uchovávat, to by měla po schválení zákona upřesnit vyhláška.
K informacím v databázi by podle plánu ministerstva měli dostat přístup finanční úřady, Český statistický úřad, Finanční analytický úřad, živnostenský úřad v dané obci, samotná obec a rovněž také ministerstvo.
Už nyní mohou vybrané státní orgány do ubytovacích knih nahlížet, musí si ale informace z nich speciálně vyžádat u jednotlivých ubytovatelů, nejde o centrální elektronickou databázi. A to platí i v případě, že například hotelový řetězec své hosty eviduje elektronicky.
Centralizované informace o pohybu lidí mají dnes v Česku bezpečnostní složky, a to prostřednictvím povinně sbíraných záznamů o pohybu mobilních telefonů. Ty ale uchovávají mobilní operátoři a stát s nimi může pracovat obvykle jen se souhlasem soudu.
Jak je spojitelný bod Pirátského dvanáctera — Velkému Bratrovi nasadíme pásku přes oko – nebo raději přes obě oči — s centralizací osobních údajů a rozšířením přístupu k citlivým údajům na další státní instituce? Myslí se tím průhledná páska přes oči?
P.S. Chápu problém s fyzickou knihou umožňující přístup každému v objektu. Přesto se mi vytvoření jednoduše přístupného (a zneužitelného) centrálního systému nezdá jako řešení správně vyvažující bezpečnost a soukromí.
Tito uživatelé poděkovali autorovi sevo za příspěvek:
Petr.Vileta: V případě prvního bodu nevím. Už mi to dělení na levici a pravici nedává moc velký smysl. V druhém bodě s ní souhlasím, také chci přátelské vztahy s Ruskem. Dokonce i v tom případě, že od nich žádnou ropu a plyn nedostaneme. S agresorem USA také kamarádíme a nevšiml jsem si, že by to většině lidí nějak moc vadilo.
Tito uživatelé poděkovali autorovi qnx za příspěvek:
168 hodin: Nastavení trestů v Česku. Za pěstování konopí lidé dostávají i 12 let za mřížemi, za znásilnění někdy jen podmínku
Veřejnoprávní média zatím jako horcí kandidáti na neregistrovaného příznivce roku . Možná dobrý čas na podporu tématu dokud je horké, páč z té nespravedlnosti je opravdu ouzko.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Filip.Krska za příspěvky (celkem 3):
.