Fórum Pirátské strany

Ahoj,

moc díky next_ghost za překlad. Ještě se něj podívám.

Mám dotaz na ostatní, jestli chcete překládat ostatní kapitoly. Popř. které?

Díky Honza

"Znalostní ekonomiku" máme?

Problém začíná už statistikami a jejich metodikami. W.Churchil velice správně říkal "Věřím je statistikám které si sám zfalšuji".
Počátkem sběru informací o ekonomice by proto mělo být správné vyhodnocování statistických údajů.

Tomuto by ale nezbytně mělo předcházet určení hodnot které budeme považovat za prioritní.

Vojtech.Pikal píše:"Znalostní ekonomiku" máme?

Prakticky nemáme a do soboty to už nestihnu přeložit. Leda do dalšího diskuzního kola.

Vojtech.Pikal píše:"Znalostní ekonomiku" máme?

Pojem "Znalostní ekonomika" sama o sobě jak se stále více ukazuje není zárukou návratnosti vložených investic natož prosperity jedinců ani daného společenství.

Neměly bychom opomíjet že lidé jako B.Gates a S.Jobbs a mnoho dalších uspěli v podnikání přesto že nedostudovali.

Pamatovat bychom měli na ověřenou zkušenost "Bohatí občané bohatý stát", pokud se ovšem nejedná pouze o několik bohatých jedinců, protože ti snadno daný stát opouštějí jak s placením daní tak s jejich výdaji a investicemi.

Neoliberální ekonomický systém který v dnešní době dominuje, stojí na spotřebně a vysokém zdanění práce i spotřeby většiny obyvatel a daňových výhodách a trvale rostoucích ziscích nejsilnějších oligarchů a mezinárodních korporací. Lidé dnes v podstatě mají jen velice málo nástrojů k investování, které by jim zajišťovalo zisky z jejich investic a jsou motivováni až nuceni k dalším a dalším nákladům, které jim přinášejí další a další následné náklady s provozem a údržbou.
Pirátské strany jako protestní strany by měly společně propagovat hájení zájmů občanů proti zájmům oligarchů a nadnárodních korporací bohatnoucích v podstatě na úkor občanů po celém světě.

V tomto by mělo být základním impulzem přijetí informací jako kapitálu a sdílení informací jako nástroje jak mohou občané získat v minulosti ztracené možnosti jak se bránit trvalému chudnutí a nesení nákladů neoliberální odsávání zisků a mocipro několik nejbohatších korporací.

Garant ani přes 2 žádosti neposlal žádné připomínky, takže jsem si dovolil ten překlad beze změn překopírovat z našeho padu do toho hlavního.

Diky nextghost za vlozeni.

Jednani bude na mumble 17.2. Vypadato, ze tam budeme hlavne my a nemci (se kterymi se prave druzime v Mnichove).

Honza

Měl bych jednu připomínku k zápisu včerejší Mumble schůze, která zároveň poslouží jako podklad pro příští kolo:

Problém nezaměstnanosti mládeže se nevyřeší vyhazováním staříků, zvlášť ne těch těsně před důchodem. I kdyby ten plán vyšel, tak se tím problém jen přehodí na jinou skupinu lidí, ale zůstane stejně velký. Podstata problému je v tom, že firmy mají přehnané nároky na kvalifikaci a odmítají si zaměstnance vyškolit samy. Firmy v podstatě požadují, aby každý uchazeč o práci měl za sebou minimálně 3 roky praxe na naprosto identické pozici, což je pro čerstvé absolventy jednoduše nesplnitelné. Napadá mě jediné řešení - plošně nařídit, že firmy od určité velikosti musejí minimálně třetinu volných pracovních míst vypisovat bez požadavku na předchozí praxi. A musí to být plnohodnotné pracovní místo s možností kariérního postupu, ne dočasná stáž.

next_ghost píše:A musí to být plnohodnotné pracovní místo s možností kariérního postupu, ne dočasná stáž.

Podle mého názoru právě ta vysoká ochrana pracovních míst v jižních státech způsobuje to, že se firmy brání přijímat mladé lidi. Osobně je mě velice sympatický německý model, kde jsou pracovní stáže (bavíme se průmyslovkách a "učňácích") součástí středoškolské výuky, takže člověk, který vychází ze střední již ty 2-3 roky praxe má.

Zásadním problémem je zobecnělá představa systematicky podporovaná tzv. statistikami příjmů a nezaměstnanosti utvrzující mladé lidi v představě že kdo nemá vysokou školu nemá šanci slušně vydělávat a že jim bez VŠ bude mnohem víc hrozit nezaměstnanost.

Nedávno se k tomuto veřejně vyjádřil bývalý starosta New Yorku, když vyzýval mladé lidi, aby si zvážili jestli se celoživotně zadlužit kvůli studiu na VŠ nebo mít zajištěnou práci na celý život jako instalatéři a obdobné profese.

V Česku máme v tomto směru možnost navazovat na Baťovskou tradici, díky které měli mladí lidé možnosti podle jejich schopností a osobních předpokladů získávat vzdělání, osobní praktické pracovní zkušenosti a postupně zastávat až ta nejvyšší místa v této celosvětové firmě. Mnoho firem v ČR už několik let zjišťuje, že je pro ně mnohem výhodnější spolufinancovat vzdělávání a získávaní praxe mladých lidí už na středních školách protože pak získávají mnohem loajálnější a efektivněji se zapojující pracovníky, než pouhým přebíráním neznámých náhodných zájemců o uvolněné pozice. Pořád je to ale velice nedostatečně rozšířeno a většina firem spoléhá na státem financované školství a co nejlevnější pracovní sílu, kterou případně doveze odjinud, než aby se spolupodíleli na vzdělávání svých budoucích pracovníků.

Obecné schopnosti pracovat s informacemi je podle mého jistě naivního mínění stále velice malá a teprve na počátku.

Osobně bych si dovolil doporučit podporu on-line vzdělávání a tedy školení pomocí IT především v teoretických stránkách vzdělávání tak aby se studenti mohli věnovat studiu podle svých osobních předpokladů pro studium(například skřivani ráno a sovy večer, někdo se lépe učí z poslechnutého a jiný ze čteného nebo vizuálně představeného + kombinace) s následnými školeními praktických dovedností a zručností. Toto bude nabývat na významu i vzhledem k proměňujícím se potřebám zaměstnavatelů a potřebností rozvoje tzv. Celoživotního vzdělávání.

Ekonomika však nestojí jen na vzdělání, ale také na příležitostech k podnikání a na schopnostech zákazníků za služby a výrobky zaplatit.
Velice významným tahounem ekonomiky je modernizace a efektivizace například v dopravě jak zboží tak osob.

Velice významným prvkem ekonomiky je družstevnictví které je mnohem stabilnějším sektorem v obdobích krizí protože nestojí jen na odbytu a zisku ale především na uspokojování potřeb svých družstevníků a směňováním a prodávání svých přebytků.

Dalším podstatným stabilizačním a rozvojovým prvkem jsou tzv. "Lokální měny" které slouží rozvoji především vyčleněných a z nějakého důvodu znevýhodněných oblastí. Ty totiž udržují oběživo v dané obci a umožňují ji její rozvoj aby jí její obyvatelé nemuseli opouštět nebo rezignovat na mnoho služeb a produktů dostupných v rozvinutějších místech-městech.

Pro rozvoj ekonomiky je velice zásadní lokální bankovnictví, které neodčerpává tak rychle zdroje z dané oblasti, ale naopak zajišťují rozvoj oblastí jejich působení.

Zásadním je revize tzv. autorského a patentového práva a jejich uvolnění pro potřeby občanů.

Bohatý občan bohatý stát a naopak.