Ivo Vasicek píše:Tady je popis jak to dělají:...
Nic nového pod sluncem, tohle přece víme dávno. Rozdíl je v tom jak s tímto bojovat. Posledních pět let u PP-CZ vítězí mediální strategie procpat se do medií zadními vrátky.
Strategie skutečného posilování politických schopností byla s nástupem I.Bartoše do vedení PP-CZ odložena k ledu. Následoval útlum místo posilování vlivu a spolupodílení se krajských sdružení a členstva tak jak Piráti od počátku deklarovali že budou budovat svoji stranu odspoda. Místo toho nastoupila centralizace a soutřeďování pozornosti na snahu zalíbit se mediím a přes pouhopouhých několik(tedy spíš jednu) mediální mluvihlavu promlouvat ke spoluobčanům. Toto nás stálo strátu několika let ve vyvoji skutečné politicky silné struktůry spolupracujících členů a příznivců na úkor mediální pozornosti pro I.Bartoše a několik málo dalších jedinců. Tímto se Piráti zařadili mezi další strany v podstatě bez širší členské opory jako jsou=ÓDěS, TrOP 0,9%, VV, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a k dokonalosti tento model ad absurdum vybičovali Očimhurovci(víc poslanců než členů). Další metastázou skutečně demokratických politických stran je pak babišova politická firma, která doslova najímá společensky známé figury k zajištění vlastní popularity s tím, že budou místo politiky v podstatě zaměstnanci A.Babiše. Nejde tedy o uvážlivé svěřování moci a zodpovědnosti za životy spoluobčanům nejdůvěryhodnějším z důvěryhodných, ale pouze o další a další varianty moci oligarchů.
Můžeme se sice utěšovat tím, že od roku 1939 tady byl přerušen přirozený vývoj demokratického spoluopodílení se obyvatel na politickém vyjednávání o dalším směřování vývoje našeho státu. Jenže tento vývoj postihuje ve značné míře i západní země s nesrovnatelně početně silnějšími politickými stranami a to v násobcích počtů členů politických stran v ČR.
Zdejší školství chrlí tisíce politologů a absolventů filozofických fakult ročně, přesto demokracie v ČR trvale spíš stagnuje než že by se rozšiřovala na podněty od veřejnosti a oligarchizovaná moc v ČR se dál a dál tváří jako jediná možnost.
Předešlým přispěvkem avizovaný článek tak více méně zviditelňuje RE-opakování KLAM(a)-lež(lhaní) v mediích na destruktivní působení na demokracii i těch rádoby nejrozvinutějších společenství západní civilizace.
Demokracie tedy dostává na prdel z mnoha stran a zatím není kdo by vůbec chtěl vracet moc občanům a občané jsou sistematicky přesvědčování že jejich schopnosti poznávat co je pro ně dobré jsou v podstatě tak mizerné, že ani nemá smysl aby o moc rozhodovat o vlastních životech vůbec usilovali. A tak dnes místo kultivačního hledání nejlepších řešení pro co možná nejvíc lidí stáváme se čím dál víc otroky zájmů často několik málo protřelých jednotlivců..
