Tor je především mixnet, a anonymizace spočívá v tom, že nelze s jistotou říci, odkud či kam data proudí, a ani jejich obsah (to ale může zjistit exit node, třeba zjistí že někdo se dívá na tpb). Ale samotný fakt že jsi součástí toru nemusí být tajemstvím, protože se připojuš k některému z uzlů, který se to tím pádem dozví. Sice neví jaká obsah přenášených, ale zna IP adresu. Neví, jestli to není jen další článek v proxy. Pokud provozuješ relay uzel (proxynu), tak i když ten pouze přeposílá data v rámci toru, tak už samotný fakt že je součástí sítě jej činí dohledatelným, stačí aby se nějaký uzel provozovaný záškodníkem k němu připojil jako součást nějakého toho dočasného tunelu. Takže pro opravdu bezpečný tor je třeba připojit se na kámoše který dobrovolně nastavuje krk
Tor je ale jakožto mixnet pomalý, takže dobře funguje pouze k účelu ke kterému byl stvořen, tedy relativní anonymizaci komunikace, ale nikoliv k anonymní distribuci dat k velkému počtu anonymních příjemců. Stejné problémy má i I2P, to má alespoń teoretickou výhodu že je to uzavřená síť, jejímž účelem není anonymizovat přístup do vnějšího internetu. Technicky vzato nic nebrání tomu nastavit I2P jako čistý darknet, kdy se připoje pouze ke známým, akorát tomu asi chybí pohodlné klikátko, je třeba editovat konfigurační soubor.
Jinak RetroShare je možno použít i jako klasický p2p, lidi lze přidat do kontaktů ale nepodepsat je, potom fungují jako proxyna, jinak řečeno nejde s jistotou říci, že data sdílejí oni a nebo někdo další. Dostatečný počet uživatelů těch serverů jedoucích na rychlé lince by teoreticky mohlo sloužit jako DC++, ta aplikace má k tomu v tomto blízko.
Jinak RetroShare je dobrý, má asi největší šanci přiblížit se potřebám BFU, ale technicky to není takový zázrak. Chtělo by to nějaký lepší protokol, který by obsahoval všechny běžné vlastnosti p2p ale umožňoval i větší anonymitu. Navíc je blbost spojovat dohromady řešení komunikace a samotné GUI aplikace, ideální by bylo udělat grafické rozhraní pro P2P aplikaci a specifikovat rozhraní služby, kterou bude používat ke stahování dat. Naprosto oddělit uživatelskou část od té datové. Je to jednoduché, uživatel zadá vyhledávací řetězec a po chvíli mu vyjedou nějaké výsledky vyhledávání obsahující hashe souborů a adresářů (to pro případ že někdo bude chtít sdílet celé album) a pak si stáhne co bude chtít a uloží to k sobě na disk. Způsob, jakým to bude staženo, může být jakýkoliv, může to být bittorrent, může to být cyberlocker a nebo i blbý ftpko, stejně tak ale třeba anonymní síť. To nesmí být problém rozhraní, ale služby pro stahování.
No dneska už jen kydám hlouposti...
), tak už to nejde zrušit. Prostě nevýhoda web of trust je, že pokud se takový kontakt projeví jako kokot nebo je prostě jinak kompromitován, jste v zádeli. Proto se obecně doporučuje nepodepisovat, a to samozřejmě ruší část myšlenky RetrosShare. Ale jinak je to zajímavý projekt, idea dobrá, ale obávám se že to taky vyhnije. Naprosto to samé jako RetroShare dělá také 