Pozornosti hodné články

[Nikezeus]

Bůh kuřák, střídavý sex s ex i test MeToo. Kubera svými výroky bavil

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jaro ... omaci_karb

[Dalibor.Zahora]

Němcová nebo Žantovský. ODS připravuje do podzimní bitvy o křesla v Senátu výrazná jména

Dlouholetá poslankyně ODS Miroslava Němcová by letos na podzim chtěla kandidovat do Senátu.
autor: HN – Václav Vašků

Ondřej Leinert, redaktor

22. 1. 2020 00:00
HN+ ODS NĚMCOVÁ MIROSLAVA SENÁT KANDIDÁT SENÁTNÍ VOLBY ŽANTOVSKÝ MICHAEL

Po úmrtí svého kamaráda a předsedy Senátu Jaroslava Kubery má teď šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil jiné starosti. Ale až skončí čas piety, bude zase muset vyjednávat o tom, koho jeho strana postaví do podzimních senátních voleb. Svoje kandidáty hodlá ODS představit do konce května. A podle informací HN by mezi nimi mohla být i výrazná jména, jako je dlouholetá poslankyně ODS Miroslava Němcová nebo někdejší předseda ODA a současný ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. "Jsme strana, kterou zase víc lidí vnímá jako rozumnou, takže tam i taková jména jsou," těší Vystrčila, ale dodává, že ještě není nic rozhodnuté.

"Přemýšlím o tom a láká mě to, protože Senát je skutečnou pojistkou demokracie. Minimálně v posledních třech letech se ukazuje, že to je kolbiště, které by mi velmi vyhovovalo," potvrdila HN zájem ucházet se o post v horní komoře parlamentu Němcová. Ta do Senátu neúspěšně kandidovala ještě jako málo známá politička ve svém domovském Žďáru nad Sázavou už v roce 1996. O dva roky později pak započala úspěšnou poslaneckou kariéru, během které se za vlády Petra Nečase vypracovala až na post předsedkyně sněmovny.

Letos by se tak po 22 letech v dolní komoře parlamentu mohla stěhovat o pár stovek metrů dál do Valdštejnského paláce. Němcová, o níž se v ODS mluvilo i jako o možné kandidátce na prezidentku, by to nevnímala jako krok zpět.

"Sněmovna je bez debat to top místo, kde se politika vaří. Ale nemyslím si, že je správné přehlížet tu druhou komoru jenom proto, že to tam tak výbušné není. Její síla se projevuje v tom, že je nad tou denní vřavou a hlídá politiku z dlouhodobější perspektivy," říká Němcová, co by ji na práci v Senátu lákalo.

Místo její rodné Vysočiny však v ODS uvažují o tom, že by mohla kandidovat za Prahu 1 a s podporou dalších stran. ODS vyjednává s lidovci, TOP 09 nebo se STAN. Tedy se stranami, s nimiž by se ráda dohodla také na spolupráci pro sněmovní volby v příštím roce. Senátní volby tak mohou posloužit i jako test pro podobné spojenectví.

"Děláme předběžný plán, jak by mohly naše nominace vypadat. V posledních senátních volbách jsme uspěli i díky tomu, že se nám podařilo v různých obvodech dohodnout s ostatními, abychom si nekonkurovali," říká Němcová.

Konkrétně Praha 1 však může posloužit jako ukázka, jak podobná dohoda těžko vzniká. STAN zde už dříve chtěl nasadit spisovatele a knihkupce Jiřího Padevěta. A výměnou za jeho podporu nabízel občanským demokratům, že podpoří jejich kandidáta v Praze 5. Poté co ODS navrhla Němcovou a STAN nadále trvá na Padevětovi, však jednání zatím váznou.

Mimochodem, v Praze 5 ODS lanaří právě Žantovského. Ten už senátorem za tento obvod byl v letech 1996 až 2002 v barvách ODA.

"Je to předčasné, podobných úvah je spousta," řekl HN s tím, že jednou z podmínek pro jeho kandidaturu je právě to, aby byla podpořena více stranami. "Vždycky jsem byl stoupencem integrace stran, které stály uprostřed a napravo od středu. To by byl také jediný půdorys, v jakém bych o něčem podobném uvažoval," dodal Žantovský, kterého zde v případě kandidatury čekají těžcí soupeři. ANO a ČSSD chtějí nasadit exministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, senátorský post by zde pak měl obhajovat advokát Václav Láska (SEN 21).

[Dalibor.Zahora]

Boris Cvek: Cesta do hlubin české sociální demokracie

(Moje poznámka: Mohli bychom prosím konečně opustit nesmyslnou hru na „střed“ a převzít bývalé voliče ČSSD, kteří nechtějí volit za levici se prohlašující fašisty?)

[Nikezeus]

Kreml byl jeste bridil:

"Informační systém MPSV se výrazně prodraží. Přijde na dvě a půl miliardy"
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jedn ... omaci_maka

[Dalibor.Zahora]

Macron se s USA dohodl a digitální daň vybírat nebude. Česko ale tlaku ustoupit nechce
https://archiv.ihned.cz/c1-66709670-mac ... pit-nechce

[Dalibor.Zahora]

Macron se s USA dohodl a digitální daň vybírat nebude. Česko ale tlaku ustoupit nechce
https://archiv.ihned.cz/c1-66709670-mac ... pit-nechce

Payvole

[Nikezeus]

Zpravy ze stejneho dne:

" Počet obětí viru v Číně vzrostl na 26, úřady už uzavřely třináct měst

24. ledna 2020 5:54, aktualizováno 15:01
Čínské úřady evidují už 26 obětí v souvislosti s šířením nového typu koronaviru, který se na konci loňského roku objevil ve městě Wu-chan...."

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_bur


" Ve Wu-chanu lidé kolabují v ulicích. Nová nemocnice musí stát do šesti dnů

24. ledna 2020 15:51
Lidé omdlévající na ulici, přeplněné nemocnice a těla zesnulých ležící na chodbách....."

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

[Dalibor.Zahora]

Konec soukromí, jak ho známe. Aplikace umí odhalit identitu i náhodného kolemjdoucího
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/no ... f6b220ee8/

[Josef.Kadlecek]

Václav Cílek: To už mi kdysi dávno říkal filosof Zdeněk Pinc, že když má nějaký prorok pravdu, je nutné ho zabít.

[Dalibor.Zahora]

27 Jan 2020 MF DNES Šimon Krbec Centrum studií genocid Terezín

Nedůstojné hádky nad hroby

Civilizovaný svět dnes slaví Den památky obětí holokaustu. Ale jak ho slaví? O pořadatelství se přetahují Osvětim a Jeruzalém. A národy, jejichž občané byli vražděni v koncentrácích, se vzájemně obviňují z falšování dějin.

Evropou se šíří tendence selektivního výkladu dějin založená na principu „my nic, to ti ostatní“.

Na počátku září 1941 se v podzemí 11. bloku koncentračního tábora v Osvětimi (Auschwitz I) uskutečnilo první rozsáhlé zplynování vězňů. 600 sovětských zajatců a 250 polských vězňů bylo zavražděno prostředkem k hubení hmyzu – cyklonem B. Tento děsivý „vynález“ nacistické administrativy a lékařů SS, kteří krystalky plynu vhazovali speciálními otvory do uzavřených místností (plynových komor), byl jednou z řady součástek vyhlazovací mašinerie, na jejímž konci byla fyzická likvidace přibližně 6 milionů evropských Židů.

S provedeným „experimentem“ byl velmi spokojen velitel osvětimského tábora Rudolf Höss, pro kterého byl nalezený postup vítaným řešením zadaného úkolu: masově likvidovat rasově podřadné obyvatele okupovaných území v co nejkratším čase. Höss a jeho podřízení reagovali na zkušenosti s likvidací nepohodlných mužů, žen a dětí během napadení Sovětského svazu v červnu 1941. Postup německé armády doplňovaly speciální jednotky SS, které měly pomocí střelných zbraní „zbavit“ dobytá území Židů a všech, kteří v očích nacistů představovali potenciální nebezpečí.

Hromadné popravy a masakry statisíců civilistů v Pobaltí a na Ukrajině zanechávaly příliš mnoho stop a způsobovaly psychická traumata vykonavatelům poprav. Cílem bylo nalézt metodu likvidace, která by zaručovala co nejomezenější kontakt vrahů s jejich oběťmi. Tak se zrodil děsivý plán systematického zabíjení ve vyhlazovacích táborech Chelmno, Treblinka, Majdanek a – Osvětim. Od konce roku 1941 nacisté přikročili k tzv. konečnému řešení židovské otázky. Zcela neotřesitelným důkazem tohoto záměru je dochovaná dokumentace z konference ve Wannsee nedaleko Berlína, kde se v lednu 1942 jednotlivé složky nacistického státu domluvily na společném, koordinovaném postupu.

Táborový komplex v Osvětimi, původně určený pro věznění a perzekuci polských politických odpůrců a sovětských válečných zajatců, se s postupem druhé světové války stal nejvýznamnějším „centrem“ likvidace Židů, Romů a dalších skupin obyvatel, kteří nesplňovali rasová či ideologická kritéria. Celkem jich tu nacisté povraždili přes milion.

Kromě toho táborový komplex sloužil jako „zásobárna“ otrocké pracovní síly pro obří průmyslové podniky, které Němci vystavěli v okolí Osvětimi pro válečné účely, „experimentální pracoviště“ pro brutální lékařské pokusy s živými oběťmi včetně dětí a místo, kde se z lidských těl stal zdroj materiálu pro průmyslové zpracování. Těla byla ještě před kremací zbavena vlasů, které se zpracovaly pro výrobu látek pro uniformy německých vojáků. Popel obětí byl zase využíván v zemědělství jako hnojivo.

Je otázkou, do jakých dalších rozměrů by se nacistický systém masové likvidace vyvinul, nebýt vítězství spojeneckých armád. Přinejmenším je pravděpodobné, že by Osvětim sloužila jako místo pro masovou likvidaci slovanských obyvatel. Tyto plány definitivně zastavil až postup Rudé armády, která Osvětim a přilehlé tábory osvobodila 27. ledna 1945.

Toto datum se po právu stalo symbolem konce utrpení, stejně jako se Osvětim stala synonymem holokaustu. Před patnácti lety OSN tento den vyhlásila jako Mezinárodní den památky obětí holokaustu – s deklarovaným záměrem zabránit jakýmkoli formám zpochybňování a popírání holokaustu a cílem apelovat na členské státy OSN, aby se dějiny holokaustu staly součástí vzdělávacích programů.

Černobílý výklad dějin

Je proto zcela nepochopitelné, co se v dnešních dnech v souvislosti se 75. výročím osvobození Osvětimi děje. Politické reprezentace zemí, jejichž občané zahynuli během holokaustu, se vzájemně obviňují z falšování dějin, kolaborace s nacisty či dokonce podílu na rozpoutání druhé světové války. Evropou se šíří nebezpečná tendence selektivního výkladu dějin založená na černobílém principu „my nic, to ti ostatní“. Záměrně se zamlčují fakta, která selektivnímu výkladu nevyhovují. Národní státy vydávají absurdní právní normy, kterými hodlají penalizovat ty, kteří se nebudou držet „správného“ výkladu dějin.

Zapomíná se na to, že příčiny i průběh druhé světové války mají svůj kontext sahající do roku 1918, kdy se rozpadl evropský systém monarchií. Evropský parlament – instituce, která by alespoň z podstaty svého názvu měla usilovat o smíření mezi národy – ve své všeobsáhlé rezoluci k příčinám druhé světové války jaksi „opomene“ zmínit dopady mnichovské dohody, na jejímž základě západní mocnosti nacistům vydaly nejen pohraniční území suverénního Československa, ale i jeho židovské obyvatele.

Vrcholem této politické roztržky je jakési schizma samotné pietní připomínky mezinárodního dne památky obětí holokaustu, která se letos koná na dvou místech (v Jeruzalémě a v Osvětimi) a vzájemně si „přetahuje“– nutno podotknout ne zcela vinou organizátorů těchto akcí – světové státníky a dokonce i přeživší holokaust.

Tahanice politiků o to, kdo koho kam pozval a naopak nepozval, jsou zcela nedůstojné významu této historické události a míjejí se s původními záměry OSN. Vždyť kdo jiný musí mít upřímnou radost z mezinárodně-politických půtek o výklad dějin druhé světové války než ten, kdo si přeje, aby se na holokaust jednou provždy zapomnělo?