Pozornosti hodné články

[V__]

POLICIE KVŮLI TWITTEROVÉMU ÚČTU ŠUMAN ŽÁDÁ O POMOC GOOGLE
https://neovlivni.cz/policie-zada-kvuli ... oc-google/?

[davkol]

Okamurův leták s „českým jarmarkem“ potvrdil marketingové schopnosti SPD

Zatímco tzv. demokratická opozice se snaží vzájemně zdiskreditovat na marginálních tématech, Okamura zahájil boj o hlasy obvyklých nevoličů pod vlajkou potravinového nacionalismu.

…

Letáky s „férovým jarmarkem SPD“ zahltily poštovní schránky lidí v celém Česku a staly se fyzickou obdobou řetězových mailů, na které se SPD specializuje ve virtuálním prostoru. Zdánlivě běžný leták, vypadající jako ty s akcí do supermarketu, avizuje levné a především české potraviny. Fakt, že uvedené ceny jsou podle odborníků hluboko pod průměrem a vůbec nereflektují realitu potravinového trhu, není z hlediska marketingu podstatný. Okamurův potravinový nacionalismus si totiž neklade za cíl zlepšit postavení českých farmářů a farmářek, pěstovat plodiny s ohledem na nastupující klimatickou změnu ani podporovat kvalitní, zdravé a dostupné potraviny, ale prostřednictvím pochopitelného tématu, které se dotýká každého z nás, posilovat protiunijní postoje svých kmenových i potenciálních voličů.

Sázka na údajný návrat k jakési imaginární lokální produkci, odpor k nadnárodním supermarketům a podporu „české“ výroby se navzdory lživému základu musí vyplatit – jsou to totiž právě ceny potravin, které spolu s bydlením rostly nejrychleji za poslední roky a začaly dělat českým rodinám vážné starosti. Téma potravin navíc v Česku rezonuje – fakt, že postkomunistické země trpí na dvojí kvalitu potravin, je veřejně známý a je dlouhodobým terčem kritiky i ze strany lidí, kteří jinak Evropskou unii podporují. V tom se Okamura, markeťák české krajní pravice, trefil dokonale.

Podle údajů Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny za rok 2020 zvýšily nejvíce od roku 2012. Zatímco v roce 2019 byla inflace 2,8 procenta, pandemický rok 2020 zaznamenal inflační nárůst o 3,2 procenta. Ačkoli v posledním čtvrtletí růst cen zpomalil, v kombinaci s dopady koronavirové krize se jednalo o významný zásah do základních výdajů českých domácností. To dokládá také nárůst uživatelů potravinových bank, který se v některých regionech zvýšil až o padesát procent. Už to přitom nejsou charitativní nebo neziskové organizace, kdo je dominantním příjemcem potravinové pomoci (za účelem následné distribuce), ale chudší rodiny včetně těch z nižší střední třídy. Matky samoživitelky, kterým expartneři přestali být schopni platit alimenty, rodiny, v nichž jeden z rodičů přišel o příjem, nebo senioři, kteří zůstali bez možnosti přivydělávat si na špatně placených brigádách. Tak dnes vypadají průměrní příjemci potravinové pomoci. A právě na ně Okamura zacílil.

…

Strategicky vedenou kampaní může Tomio Okamura brzy prorazit pomyslný strop patnácti procent – především ve chvíli, kdy se mu podaří přilákat k urnám lidi, kteří už v institucionální chod státu přestali věřit natolik, že se voleb roky neúčastní. Okamura samozřejmě žádný skutečný zájem o sociálně slabé nemá, ale naučil se ho dokonale předstírat. Samozvaný mluvčí českého lidu si díky svým pravidelným vyjížďkám do regionů udržuje kontakt s tématy, která nižší třídy trápí. V marketingově jasně zacílených kampaních pak své poznatky přetavuje v dokonale úderný materiál. Že není založen na pravdě nebo že jsou jeho sliby nesplnitelné, ponechme stranou – to samé totiž platí skoro pro každý politický program, jakkoli se nás ostatní strany snaží přesvědčit o opaku. Vzdušné zámky o zkvalitnění života v Česku buduje před volbami každý, o škrtech, privatizaci služeb nebo osekávání veřejných výdajů se přitom samozřejmě nemluví a i strany, které se tváří jako „rozpočtově odpovědné“, kolem výdajů i příjmů v lepším případě mlží, v horším rovnou lžou. Agresivního Okamuru však od obecného politického příklonu k předvolebnímu populismu odlišuje především schopnost vyhmátnout přesně ta témata, která jsou pro nespokojené lidi až životně důležitá. A v tom dnes bohužel nemá konkurenci.

Apolena Rychlíková
 16. června 2021
A2larm

[Nikezeus]

" Ani Severní Korea není tak šílená. Uprchlice popsala poměry na škole v USA
...
Severokorejka Yeonmi Parková pro americkou televizi Fox News popsala své dojmy z prestižní Kolumbijské univerzity a přiznala, že ji nejvíc ze všeho zarazilo, jak moc se musela ve svých výrocích krotit. „Ani Severní Korea není tak šílená,“ říká uprchlice.
Studentka Parková tvrdí, že ji na univerzitě udivil „protizápadní sentiment“ v učebnách a tlak na politickou korektnost. „Očekávala jsem, že jsem obětovala takové jmění, tolik času a energie proto, abych se naučila přemýšlet. Ale oni vás nutí myslet tak, jak chtějí, abyste mysleli,“ vypráví.
„Uvědomila jsem si, že je to šílené. Myslela jsem si, že Amerika je jiná, ale viděla jsem tolik podobností s tím, co jsem zažila v Severní Koreji, že jsem si začala dělat starosti,“ pokračuje sedmadvacetiletá Parková.
...
"
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

[davkol]

Mikropráce – odvrácená strana pracovního trhu budoucnosti

Takzvanou zakázkovou ekonomiku si spojujeme především s různými donáškovými službami. Skutečné ohrožení pracovních vztahů se však skrývá spíše v téměř neviditelném fenoménu mikropráce.

…

O více než dvě stě let později se tento přístroj svým způsobem vrací v podobě digitální platformy Mechanical Turk (Mechanický Turek), kterou v roce 2005 spustila americká korporace Amazon. A možná je až nemístně upřímné, jak spolu příběh Kempelenova šachového automatu a platforma outsourcující takzvanou mikropráci souvisí. V ještě širším pohledu tohle všechno zároveň nabourává i naše představy o ‚umělé inteligenci‘. Traduje se, že nápad na vytvoření platformy Mechanical Turk dostal samotný šéf Amazonu Jeff Bezos. Sám o ní s oblibou mluvil jako o „umělé umělé inteligenci“ (artificial artificial intelligence). Mechanical Turk měl být totiž online platformou pro outsourcování úkonů, které jsou velmi složité pro počítače, zatímco pro lidi je jejich splnění naopak hračka.

Jak tedy tato platforma funguje? Uživatelé se přihlásí do systému Mechancial Turk a můžou začít scrollovat takzvanými HITy (zkratka pro Human Intelligence Task), tedy jednotlivými úkony, jejichž splnění požadují takzvaní zadavatelé (requesters). Převážně jde o monotónní a jednoduché úkoly, s nimiž mají počítače problém, kdežto pro lidi jsou otázkou několika kliků. Tyto úkony se také často (byť ne výhradně) používají ke strojovému učení ‚umělé inteligence‘, ke zdokonalování algoritmů nebo ke zlepšování procesu vyhledávání na internetu podle klíčových slov. Může jít ale také o přepisování audio a video záznamů, tagování fotek a videí, popisování produktů, přepisování záznamů na oskenovaných dokumentech, sbírání emailových adres a tak dále. Společnosti zkrátka požadují splnění nějaké práce, kterou rozdělí třeba na stovky malých úkonů, a ty pak prostřednictvím platformy Mechanical Turk nabízejí uživatelům k vykonání. Ti za ně dostanou skrze tuto platformu zaplaceno podle toho, o jak náročnou práci se jednalo. Za jeden HIT si můžou vydělat až desítky dolarů, ale často spíš jen několik centů.

…

Stejně důležité je ale v tomto ohledu i to, že úkony často slouží k vylepšování strojového učení, k optimalizaci algoritmů a adekvátnějšímu fungování umělé inteligence. Vkrádá se tedy otázka, jak dalece jsme se od dob Kempelenova Turka-šachisty posunuli, když i takzvaná umělá inteligence je postavená na kondenzování tisíců a milionů lidských úkonů a kliků, které musel někdo reálně a fyzicky provést. Také ve stroji jménem internet je zkrátka kdesi ukrytý člověk, díky němuž vše hladce funguje – tedy lépe řečeno miliony špatně placených lidí z celého světa. Jedná se navíc o práci, bez níž bychom si dnešní internet ani nedokázali představit. Že je tato lidská práce skrytá a většina uživatelů o ní nemá tušení, není nějaká nešťastná náhoda, ale spíše záměr.

…

„Technologické společnosti už dlouho využívají kontraktorských služeb a outsourcování. Začalo to přemístěním výroby hardwaru do Asie někdy v šedesátých letech a pokračuje to dnešním tvarováním a optimalizováním obsahu. Tento typ práce je obří neviditelný ledovec skrývající se pod hladinou technologického průmyslu,“ říká k tomu historička Margaret O’Mara z Washingtonské univerzity. Dnes k rozvíjení systému umělé inteligence a jeho strojového učení největší technologičtí giganti jako Apple, Facebook, Google, Amazon nebo Microsoft používají vlastní crowdworkingové platformy nebo využívají služeb webových kontraktorských platforem typu Mechanical Turk nebo Appen. A vzhledem k tomu, že se systémy umělé inteligence stávají čím dál běžnější součástí našich životů – od virtuálních asistentů typu Alexy, Cortany nebo Siri až po autopilota samořídících automobilů –, bude se zvětšovat i potřeba takto definované práce, pro niž se dnes vžil termín ‚mikropráce‘ (microwork).

…

Čím dál rozšířenější a úspěšnější jsou také digitální webové platformy zprostředkovávající jednotlivé zakázky mezi zadavateli a freelancery. Existuje online tržiště pro grafický design a další kreativní služby s názvem Crowdspring či Fiverr nebo platforma Snapwire určená pro fotografy. Na podobném principu je založena i platforma 99designs, na níž amatérští i profesionální designéři soutěží v tvorbě firemních log a jiné grafiky. Tyto platformy fungují v podstatě tak, že zadavatel vloží na platformu zakázku a následně vysoutěží vítězný návrh, který finančně odmění smluvenou částkou. Další lidé, kteří se soutěže účastní, za svou práci zaplaceno nedostanou. „Představte si, že byste šli do restaurace, objednali si pět různých jídel a zaplatili jen za to, které vám zrovna chutnalo. Proč by mělo být v pořádku takto zacházet s designéry?“ ptá se jeden z uživatelů 99designs.

…

Svým způsobem tu tak trochu potají vzniká celý nový digitální pracovní trh, na němž se dějí prapodivné věci. Některé společnosti mluví dokonce o cloudové pracovní síle (cloud labor). Tato nová forma práce se začala uchycovat především po finanční krizi z roku 2008, a to v regionech, kde byly jiné pracovní příležitosti takřka zdecimovány. Především v souvislosti s mikroprací a jednoduchými a monotónními úkony se mluví o digitálních sweatshopech, které se čím dál více zaměřují na obyvatele z chudších zemí globálního Jihu. Lukas Biewald, zakladatel jedné z prvních crowdworkingových platforem CrowdFlower, kterou v březnu 2019 koupila společnost Appen, mluvil o svém vnímání nových pracovních vztahů docela otevřeně. „Bez internetu by bylo velmi obtížné někoho najít, posadit ho někam na deset minut, přinutit ho pracovat a po těch deseti minutách ho prostě vyhodit. Jenomže s technologiemi takové lidi najít můžete. Zaplatíte jim malinký obnos peněz a jakmile už je nebudete potřebovat, okamžitě se jich zbavíte,“ říkal v nestřežené chvíli na jedné konferenci v roce 2010. V těchto slovech s pronikavou upřímností shrnul motivace části podnikatelů v oblasti mikropráce.

…

V jistém ohledu je mikropráce nejbizarnějším trendem širšího fenoménu takzvaného zakázkového kapitalismu, který může významně ovlivnit to, jak pracujeme a žijeme. Výzkumníci Siddharth Suri a Mary L. Gray spolupracující s Microsoftem se domnívají, že v roce 2027 si bude na online platformách zprostředkovávajících jednorázové zakázky přivydělávat až třetina Američanů. Množství plnohodnotných pracovních míst se bude zmenšovat a na některé projekty se budou přes internet vytvářet jednorázové týmy lidí. Zaměstnavatelé si budou moci vybírat ze zaměstnanců z celého světa, aniž by kdekoliv na světě museli otevírat nové pobočky. Určitě se najdou lidé – především zaměstnavatelé –, pro něž je takový vývoj splněným snem. V mnoha ohledech se ovšem jedná o návrat do raného kapitalismu 18. a 19. století, v němž byly jednorázové zakázky zcela běžné a o konceptu zaměstnání neměl nikdo ani potuchy. Pokud dnes někteří odboráři kritizují volný pohyb osob a migrantů, protože nově příchozí lidé snižují cenu práce, se světem online webových platforem zprostředkovávajících jednotlivé zakázky už nesvedou vůbec nic. Cloudovou pracující sílu totiž není možné potrestat a vyhostit. A její vliv na cenu práce bude mnohem větší.

Jan Bělíček
17. června 2021
A2larm

[davkol]

VIDEO: Romský George Floyd? Muž zemřel v Teplicích po zásahu policie. Ta odmítá, že za smrt může policejní zákrok, příčinou prý byly drogy

Na sociálních sítích se mezi Romy masivně šíří video z Teplic, kde po zásahu policie zemřel muž. Někteří jeho smrt přirovnávají ke smrti černocha George Floyda. I v Teplicích jeden ze zasahujících policistů klečel několik minut Romovi na krku. Muž později zemřel v sanitce. Podle policie nebyl na vině policejní zákrok, ale příliš vysoká dávka drogy, kterou měl užít.

…

Na nahrávce, která koluje po sociálních sítích je vidět trojice policistů zasahujících proti vzpouzejícímu se muži. Jeden policista mu drží nohy, druhý pak klečí několik minut na jeho krku. Třetí policista pomáhá křičícího muže spoutat. Někteří okolo stojící Romové zásah komentují. "Vždyť ho udusí," je slyšet ženský hlas. "Je to jejich práce," hájí zásah mužský hlas. "Zůstaň ležet, nevzpouzej se," říká zakleknutému Romovi další Rom.

Podle mluvčího záchranné služby Ústeckého kraje Prokopa Voleníka mělo dojít k potyčce mezi dvěma narkomany, kteří měli být pod vlivem omamných látek.

"Když na místo dorazila hlídka policie, jeden z mužů utekl, druhého policisté zpacifikovali a dali mu pouta," uvedla pro server Blesk.cz policejní mluvčí Veronika Hyšplerová. Zadrženému muži pak policisté přivolali sanitku, protože byl pod vlivem drog. "V té ale následně zemřel," uvedla policejní mluvčí a odmítla, že by příčinou smrti byl policejní zákrok.

Podle bývalého policisty Petra Toráka, nositele řádu britského impéria, je zřejmě příliš brzo dělat nějaké závěry, ale i Torák připomíná smrt George Floyda. "Z toho videa je zřejmé, že umřel další člověk v důsledku policejního zásahu. Je to česká verze Floydova případu? Budu pečlivě sledovat vyšetřování a doufat, že v případě, že se prokáže policistova vina, že i český právní systém a celá společnost odsoudí takovouto policejní brutalitu a vyvede z toho patřičné důsledky," uvedl Petr Torák.

Ředitel organizace Khamoro Emil Voráč vyzval k uspořádání protestu proti policejnímu násilí. "Nikdo z nás a ani policejní složky, nemají právo na nepřiměřený zásah, kterým záhy přijde člověk o život, ano člověk, byť může být drogově závislý, nebo jinak negativně patologicky mající sklony. Neměli by mít občané jistotu v profesionalitu přiměřeného zákroku právě policejních složek?" ptá se Voráč a vyzývá všechny, kterým vadí jakákoliv brutalita: "Zvedňeme už konečně hlavy a aspoň v takových situacích, se spojme."

Zdeněk Ryšavý
20. června 2021
Romea

„Jestli něco udělal, měli ho zavřít.“ Smrt v Teplicích budí v romské komunitě pochybnosti

V sobotu zemřel v Teplicích šestačtyřicetiletý Stanislav Tomáš. Verze policie se zásadně liší od toho, co si o jeho úmrtí myslí pozůstalí a svědci policejního zákroku, během něhož nebo po němž muž zkolaboval.

Saša Uhlová
22. června 2021
A2larm

Dá se očekávat férové a nezávislé vyšetření případu úmrtí mladého Roma v Teplicích? A jaké je vůbec jeho jméno?

…

Proč o tom tak rozsáhle píšu? Je-li tímto postižena britská policie v Británii, donedávna relativně "politicky-korektní" zemi, jakpak to asi vypadá v policii české? Obdobné principy vzájemné solidarity a soudržnosti budou bezpochyby fungovat i v české policii. K tomu přistupuje i v českém prostředí široce rozšířený pocit, že Romové nejsou "naši", nejsou to "Češi" a česká společnost se proti nim často vymezuje jako proti údajně "nepřizpůsobivým", kteří do české společnosti nepatří.

Nedávno tu zaznamenal v jednom článku antropolog Fabiano Golgo, že je o české společnosti známo, že je zbytečné, aby si na nějakého jejího příslušníka někdo stěžoval zvenčí, protože se Češi semknou a kolem kritizovaného spoluobčana uzavřou kruhovou obranu.

Ze všech těchto skutečností, i když jsou to nepřímé důkazy, mi vyplývá, že vysvětlení Policie ČR, že mladý Rom, který po jejím sobotním zásahu v Teplicích zemřel, "nebyl žádný George Floyd", hodně nepřesvědčivé. Je pozoruhodné, a na to na twitteru poukázal Andrew Stroehlein, jak podobná jsou policejní prohlášení, která Policie ČR a policie v Minnesotě vydaly po usmrcení zmíněného romského mladíka a George Floyda.

…

Jan Čulík
22. června 2021
Britské listy

[Vit.Fux]

Název rubriky je
"Pozornosti hodné články"

... není důvod si "Fórum" zaplevelovat od toho jsou jiné platformy...

[Petr.Vileta]

Já bych strašně rád slyšel od Saši Uhlové, jak by se tedy měl správně "zavřít" člověk, který se chová takhle.
https://twitter.com/i/status/1406984890155995140

[Martin.Stanek]

https://a2larm.cz/2021/06/okamuruv-leta ... nosti-spd/

[Oldrich.Dosedel]

Chaotický Havlíček poslal do Bruselu špatný bezemisní plán. Teď se ukázalo, že je úplně mimo realitu
https://blog.aktualne.cz/blogy/mikulas- ... emid=40213

[RomanRous]

Sáhněte komunistům na peníze

Bylo by to spravedlivé a ještě by se ušetřilo. Win-Win !
Jen ty zákony chybí ...