Fórum Pirátské strany

Z toho si nic nedělej, ty zas nečteš moje příspěvky, konkrétně hned ten první, šestiřádkový

BTW v češtině je koncovka -sko naprosto běžná a asi nejpoužívanější pro názvy jakýchkoliv zemí či územních celků. Holandsko, Polsko, Německo, Česko, Rusko, Bělorusko, Mongolsko, Španělsko, Rakousko (místo, kde žijí Rakušané, stejně jako místo, jehož jádrem jsou Rakousy, horní i dolní).

Kdyby ano, nevznášel bys zmatené dotazy, co myslím tou jazykovou tradicí. Já jsem ten tvůj první naopak četl celý a nenašel jsem v něm jediný důvod něco přejmenovávat. Až tak jednoduché to je
Já češtinu nepovažuju za zmrvenou, naopak ze velmi flexibilní a výstižnou, že není třeba ji mršit z nějakých ideologických důvodů a tvých dojmů.

Nemyslím si, že ignorace nebo marginalizace zcela relevantních důvodů je dobrým přístupem. A to jenom z toho důvodu, že změna odporuje představě o stálém (starém dobrém) chodu světa. Někdy je méně bolestivé změnit své zvyky než se nadále chovat nespravedlivě vůči druhým kvůli svému pohodlí.

Jinak řečeno: OK, boomer

David.Novak píše: ↑02 zář 2020, 09:42 Nemyslím si, že ignorace nebo marginalizace zcela relevantních důvodů je dobrým přístupem. A to jenom z toho důvodu, že změna odporuje představě o stálém (starém dobrém) chodu světa. Někdy je méně bolestivé změnit své zvyky než se nadále chovat nespravedlivě vůči druhým kvůli svému pohodlí.

Jinak řečeno: OK, boomer

A budeme tedy měnít i název Rakousko, který zcela zěvně nerespektuje práva Štýřanů, Tyroláků, Burgenlanďanů, Korutaňanů, Vorarlberžanů, Insbručanů, Salcburčanů a pochopitelně i Vídeňáků? Nebo hodláš naprosto logické duvody, mnohem silnější než u Běloruska, ignorovat nebo marginalizovat a nadále se nespravedlivě chovat vůči druhým kvůli svému pohodlí?

Pokud by k tomuto názoru spěl v Rakousku konsenzus, pak to samozřejmě podpořím. Jenom bych potom taky doufal, že bychom si od jižních sousedů vzali příklad a konečně taky respektovali Moravu v názvu našeho státu

A jsme zase u mého prvního příspěvku tady. Komunisti byli ochotni přejmenovávat Falklandy na Malvíny, přestože změna odporovala představě o stálém (starém dobrém) chodu světa. Pochopili, že někdy je méně bolestivé změnit své zvyky než se nadále chovat nespravedlivě vůči druhým kvůli svému pohodlí. Buďme jako oni!

Např. Ukrajinská vláda poměrně hlasitě požaduje důsledné používání názvu „Kyiv International Airport“ místo jména "Kiev", stejně tak se vymezuje proti názvům jako Malorusko, Nové Rusko, atd.

Hele, a říkáš na Ukrajině, nebo v Ukrajině? Bo na Ukrajině je prý ponižující a popírající suverenitu Ukrajiny.

Jan.Mares píše: ↑28 srp 2020, 17:35... také neuznal separatistické republiky na Ukrajině.

Aha.


Když jsem se před dávnými lety snažil na Wikipedii uvést, že officiální název země je Republika Bělarus, tak se to nějakému soudruhu wikipedistovi nelíbilo, neb jazykovou autoritou je v tomto smyslu prý české MZV, a nikoliv Republika Bělarus. A já blbec jsem si myslel, že svůj úřední název si určují státy samy, a ne že jim je určují orgány výkonné moci jiných států.
Jsem se na to už pak vykašlal, protože na nějaké revertovací války na Wikipedii fakt nemám čas.

(Jinak toho bohdá nebude, aby mne někdo donutil k pravopisnému akání v běžném textu v češtině. Ale když se bavíme o úředním názvu, respektuji tu podobu, kterou určuje daný stát. Až si v Německu odhlasují, že jejich český název je Spolková republika Teutonie, taky to budu respektovat, nicméně v neformálním kontextu pořád budu pravděpodobně říkat Německo.)

Jinak vizte pěkný rozhovor k tematu od mých oblíbených lotyšských novinářů zde. Sice se to týče především ruštiny, ale víceméně vše řečené se dá vztáhnout i na češtinu:

Oboje jsou symboly Litevského velkoknížectví, protože Bělorus je prostě dědicem Litevského odkazu, a ne ruská gubernie.

Co to vlastně je Litevský odkaz? A jak se dědí? Tohle mi přijde zaprvé jako slušné zjednodušování historie („prostě dědicem Litevského odkazu“) a slaměný panák („ne ruská gubernie“), a zadruhé nepovažuji za vhodné točit se tolik na symbolice (to bych čekal u stran zahleděných do minulosti, vzhlížejícím k tzv. „tradicím“, méně věcně a méně racionálně orientovaných).