Vážení,Pavel Moravec píše:
(i třeba v tom Afghánistánu je Al Kaida dosti organizována, s těžkou municí atd. na což domobrana nemá, a hlavně tam mají strašnou výhodu v členitém horském prostředí. Na rozdíl od naší české placky obklopené malými kopečky ala Sněžka)
Slova o tom, že ČR nemá "členité horské prostředí" je opakovanou reakcí mnoha defétistů a již předzjednaných kolaborantů na situaci ČR.
Za. 1. Porovnejme si "vysokohorskou situaci Afgánistánu" a situaci v Tibetu před jeho obsazením Číňany a v jeho průběhu! Tibet podle mne měl a má mnohem vhodnější podmínky k obraně než Afghánistán! Jenže "víra" a s ní spojený systém vlády v Tibetu způsobil takovou korumpovatelnost jejich politiků, že cesty které se daly bránit s pár vojáky vydali jejich zkorumpovaní velitelé Číňanům a mužstvo obětovali, sklady zbraní pro tuto obranu nechali tito velitelé sami vyhodit do vzduchu ještě před příchodem Číňanů se slovy "aby nepadly do rukou nepřítele" a vojákům kterým zbraně zůstaly přikázali aby je hodili do propastí "aby neprovokovali nepřítele"! Pak se tito vedoucí představitelé vesele objevili v čínských vládních orgánech. Nepřipomíná Vám to něco! Jestliže nám budou tuto filosofii očkovat další roky lidé, o nichž je nám všem jasné, že jak jednou naši zemi vydali (a vydají zase Rusům), tak ji v případě zase jiném vydají jako v roce 1938 na "Západ". A budou rádi za vládní funkce pod okupačním režimem jako po 1938, 1968 atd.-myslím jména těch lidí si dosadíme všichni sami jedna dvě.
Takže za 2. základem efektivní obrany je životní filosofie obyvatelstva včetně nejvyššího vedení! Již rozdělení státu Československa v zájmu cizích mocností a místních mafií (kde bychom těch vysokohorských štítů měli na Slovensku více) ukázalo, že obranyschopnost naší země a obyvatelstva je pro mnoho našich předních představitelů (u kterých znovu nestíháme sledovat, kteří si více jezdí pro pokyny do Washingtonu a kteří do Moskvy) tou poslední prioritou. A samozřejmě i toto bylo umožněno naprostou neschopností obyvatelstva vnímat obranyschopnost státu, kterému by věřili a v jehož systému by chtěli žít jako jasnou prioritu.
S čímž je i spojeno za 3. to, proč tolik lidí v ČR jak mladých tak starých hovoří o odmítání povinné vojny a i na dobrovolnictví se dívá s podezřením, protože jen málokdo se ztotožňuje s vývojem této země nejen po 1948 a 1968, ale i 1989 do tohoto mafiánského kapitalismu, u kterého nevidí rozdíl, zda by se jim nežilo stejně či lépe klidně znovu pod okupací Němci, Američany nebo Rusy...