Fórum Pirátské strany

26 Sep 2019 MF DNES Miroslav Korecký komentátor MF DNES

Pakt s Piráty? A modří už vědí

Komentář Miroslava Koreckého

Návrat po osmi letech k moci ve vládě Ivana Bartoše by ODS nepřál ani největší sarkastik.

V úterý stál Ivan Bartoš na brífinku po levici Petra Fialy. Šlo tam o výzvu prezidentovi ohledně avizované abolice. Jindy stojí na opačné straně, ale vždy v popředí, přece jen jsou Piráti podle volebních výsledků jiná liga než trpaslíci TOP 09 či STAN.

A podobných situací je čím dál více. Jen v posledních měsících pětičlenné bratrstvo také společně vyvolalo hlasování o nedůvěře vládě, vydalo prohlášení k premiérově střetu zájmů či představilo návrh na zavedení korespondenční volby. Spolupráce je stále užší, občanský demokrat Marek Benda sepisuje s pirátem Mikulášem Ferjenčíkem ústavní stížnost na vlajkovou loď Andreje Babiše – EET, strany koordinují svůj postoj k ústavní žalobě na prezidenta, navzájem si hlasují pro své návrhy v parlamentu – naposledy v úterý ODS, KDU-ČSL, TOP 09 i STAN jako jeden muž pro pirátský návrh, kde šlo o to, jak znemožnit vládě odvolávat nejvyššího státního zástupce.

Proti ještě ne tak dávné minulosti je to evidentní posun. Po volbách na podzim roku 2017 se ve Sněmovně ze čtyř pravostředových opozičních stran ustavil Demokratický blok. Ten byl protiváhou bloku stran, více či méně spolupracujících s hnutím ANO, tedy KSČM, SPD a ČSSD. A někde mezi tím coby striktní sólisté se vznášeli Piráti, odmítající se paktovat jak s trestně stíhaným Babišem, tak se zkompromitovanou pravicí.

Dnes je všechno jinak. Piráti si sice ve vztahu ke stranám bývalého Demokratického bloku stále udržují zřetelnější autonomii, spolupráce se ale účastní velmi aktivně. A šéf ODS Fiala, který se považuje za neformálního lídra tohoto bloku a zhusta se označuje za příštího premiéra, už mluví o kvintetu stran slovy, že jde o politickou alternativu k hnutí ANO, která je schopna se dohodnout, hovořit jedním hlasem a do budoucna se domlouvat třeba i na společných kandidátech do voleb.

Ten posun má samozřejmě svou logiku, danou kondicí všech zúčastněných stran a stabilitou politického spektra. Do parlamentních voleb v řádném termínu sice zbývají dlouhé dva roky, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se blížilo nějaké zemětřesení. Vládnoucí ANO si navzdory všem zákonitostem posledních třiceti let udržuje v preferencích výrazný náskok a opozice nijak dramaticky neposiluje. STAN, TOP 09 i lidovci dokonce balancují na hranici přežití.

Na to, aby Fiala se svými slovy o převzetí iniciativy a budoucím premiérství nebyl úplně pro smích, potřebuje kanon větší ráže. A stačí jednoduchý součet: kdyby se v posledních sněmovních volbách, které se od aktuálních preferencí zásadně neliší, sečetly zisky ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, výsledných 1 397 573 hlasů by bylo stále o sto tisíc pod 1 500 113 hlasy, které získalo samotné ANO. Pokud by ale kvartet posílil o Piráty, bylo by to už mnohem zajímavějších 1 943 966 hlasů.

Jedna věc je ale politická aritmetika, ovšem něco úplně jiného je politická logika. Dát dohromady pragmatickou ODS, jež se s trochou nostalgie stále označuje za konzervativní stranu, s protestními Piráty, které leckdo nazývá komunisty 21. století?

Postavit se na brífinku vedle Ivana Bartoše tolik nebolí, protože je to i přes nonkonformní vzezření chlapík relativně střízlivých středových názorů. Ale ono neplatí, že Piráti = Bartoš, za ním se tlačí Jakub Michálek, Mikuláš Peksa, Ondřej Profant a s nimi zástup moderních ekolevičáků nejtvrdšího zrna. Kteří sní o fízlování elektroměrů a vysokém zdaňování prázdných bytů, vyhánění aut se spalovacími motory z měst, nabourání advokátního tajemství, rušení NATO nebo vládnutí pomocí referend. Kteří tleskají Gretě Thunbergové a vzhlížejí se v pomateném progresivismu či Varufakisově ultralevé internacionále.

Vadí to ale někomu na pravici, nebo je to nepodstatný detail a menší zlo v legitimní snaze zastavit Babiše? Takovému hnutí STAN, které je dost neideologické, to asi kdovíjak žíly netrhá, stejně jako „konzervativní“TOP 09, jež se už v praxi přiblížila Pirátům na dohled. Ale co tradiční ODS a KDU-ČSL? Nestačí jim pohled do pražské „laboratoře“, kde Piráti už rok předvádějí, co umí?

Nejvíce by měla spolupráce s Piráty napínat ODS, protože jde o jejího tradičního ideového nepřítele. Stráví to lidé jako Jaroslav Kubera, Alexandr Vondra, Jan Zahradil, Jan Skopeček či Veronika Vrecionová? Zejména kdyby se podařilo nastartovat Trikolóru Klause juniora, mohlo by to být na pravici ještě dost zajímavé.

Navíc tu hrozí jedna hodně hořká třešnička na dortu. V naprosté většině průzkumů už začínají mít Piráti před občanskými demokraty zřetelný náskok. A i ve volbách mají větší naději oslovit všechny aktivisty a demonstranty z Letné. Kdo by tedy asi tak sestavoval vládu, kdyby se Babiš dostal do izolace? Opravdu Petr Fiala? Návrat po osmi letech k moci ve vládě Ivana Bartoše by ODS nepřál snad ani ten největší sarkastik.

Byl nejslavnějším pirátem. A nebyl barbarem, v jeho posádce vládla demokracie, o kořisti rozhodovalo mužstvo, ne on sám. Raději zastrašoval, než páchal násilí. A byl velmi produktivní.
Ostatně, podle dnešních názorů, které hájí například ekonom Peter Leeson, nebyli pirátští šéfové žádnými barbary, ale šikovnými obchodníky, které navíc anglická vláda považovala navzdory jejich soukromým podnikům za rezervní námořnickou armádu, kterou bude v případě potřeby využívat.
Bahamští piráti, a Černovous mezi nimi, navíc nebyli tyrany. Jejich lodě a komunity nenabízely námořníkům jen více jídla, více pití a více peněz, ale též víc demokracie. Na lodích nepanovala vláda biče. Kapitáni byli volení, zisk z kořistí byl sdílený většinou téměř rovným dílem. A navíc platily dohody o úrazovém pojištění, než se lup rozdělil, vyplácely se z něj přednostně platby za vypíchnutá oka a zlámané končetiny. Sociální stát spravovaný téměř přímou demokracií.
Ano, od Černovousova příběhu udělejme kratičkou odbočku k obecné poznámce. „Naše soudy o pirátech jako monstrech s páskou přes oko, berlí, papouškem na rameni a lahví rumu v ruce, se velmi pletou. Černovous si zaslouží stejný podíl zásluh na založení demokracie ve Spojených státech a v Novém světě,“ píše s odkazem na studii Jasona Acosty server Phys.org. Charty pirátských republik vykazují neuvěřitelné shody s Deklarací nezávislosti a americkou ústavou, pirátská shromáždění připomínala jednání amerického Kongresu, pirátští kapitáni se volili jako americký prezident.

Piráti se snahou posílit nezávislost žalobců narazili. Benešová slibuje vlastní zákon v říjnu

Piráti v pátek neprosadili posílení nezávislosti žalobců. Zákon o státním zastupitelství se tak zatím změní jen kvůli Úřadu evropského veřejného žalobce. Snahu Pirátů ostře odmítla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO), doporučila v tomto směru počkat na vládní novelu, kterou by dolní komora mohla dostat příští měsíc. Jenže tu zase kritizuje opozice i řada odborníků.

Návrh předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka počítal mimo jiné s tím, že by mohl být vedoucí státní zástupce odvolán „pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení“. Nejvyšší žalobce by tak už nemohl být sesazen vládou bez uvedení důvodu, ostatní žalobci z důvodu závažného porušení povinností.

Funkční období nejvyššího státního zástupce mělo být desetileté bez možnosti opětovného jmenování. Funkční období vrchního, krajského a okresního státního zástupce pak mělo být sedmileté s tím, že by mohli být jmenováni na dvě po sobě jdoucí období.

Současnému nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který přezkoumává zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO), mělo funkční období skončit za sedm let. Ostatním vedoucím žalobcům mělo skončit za dva roky až šest let v závislosti na době jejich jmenování.

Michálkovu úpravu, kterou samostatně předložili i Zbyněk Stanjura (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL), podpořilo jen 52 ze 159 přítomných poslanců. Proti se kromě ANO postavily i SPD a KSČM, sociální demokraté se hlasování zdrželi.

Ministryně spravedlnosti uvedla, že Michálkův návrh je „ukázka zneužívání legislativního procesu“ a že nebyl projednán žádným ze sněmovních výborů. Výborný namítl, že návrh odpovídá obdobným opozičním samostatným novelám a projednal ho ústavně právní výbor. Stejně jako další poslanci poukázal na to, že ministryně slíbila svůj návrh předložit do června.

Benešová pak reagovala, že návrh má 2. října projednat vládní protikorupční rada a poté bude „odbaven“ přes vládu do sněmovny.

Evropský žalobce se má od roku 2021 zaměřit na podvody s dotacemi

Vládní novela upravuje postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropského žalobce a evropských pověřených žalobců, a umožní jim činnosti v trestním řízení. Evropský úřad se má od roku 2021 zaměřit na vyšetřování činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, tedy zejména podvody s evropskými dotacemi. Bude v něm působit evropský nejvyšší žalobce a jednotliví evropští žalobci z 22 dosud zúčastněných členských států. V jednotlivých zemích povedou trestní řízení pověření evropští žalobci.

Novela má dát evropským žalobcům stejná oprávnění a povinnosti, jaké mají státní zástupci. Státní zastupitelství bude muset neprodleně informovat evropský úřad o podezření, že byl spáchán trestný čin, jehož vyšetřování spadá do pravomoci tohoto úřadu. Předloha předpokládá, že evropští pověření žalobci budou moci souběžně působit i jako běžní státní zástupci.

Česká vláda už dříve schválila pravidla výběru kandidátů na funkce evropského žalobce a evropských pověřených žalobců, vzejdou ze státních zástupců. Evropského žalobce bude mít v centrále každá zúčastněná členská země jednoho. Počet evropských pověřených žalobců není dosud znám, určí ho až evropský nejvyšší žalobce. V Česku by jich mohlo působit podle podkladů k novele deset.

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/29 ... stni-zakon

Babiš jde na ruku Erdoğanovi, česká opozice mlčí. Premiér Andrej Babiš na půdě OSN podpořil plány tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana na tvorbu „nárazníkové zóny“ v severní Sýrii. Tím mimo jiné poškodí kurdskou samosprávu.

Český premiér ve svém projevu na půdě Valného shromáždění OSN 26. září skandálně podpořil návrh tureckého prezidenta a na přesun jednoho až dvou milionů uprchlíků do takzvané bezpečnostní zóny na severu Sýrie: „Ze Sýrie již odešlo 5,6 milionu lidí a 6,2 milionu žije mimo svůj původní domov. Myslím, že Evropa musí najít společnou řeč s prezidentem Erdoğanem. (…) Jsem si plně vědom nedávných prohlášení tureckého prezidenta, že propustí milion syrských uprchlíků do Evropy, pokud v severní Sýrii nebude nárazníková zóna,“ upozornil Babiš na rizika bezpečnostní situace na východ od evropské hranice. „K jednacímu stolu mají kromě evropských zemí a Ankary zasednout i válkou vláčená Sýrie a ostatní aktéři v regionu. Babiš vznik bezpečnostní zóny v Sýrii, která by měla tamní situaci zklidnit, podporuje. Turecko chce do zóny přemístit až dva miliony uprchlíků, vybudovat zde domy a školy,“ napsal k tomu ve čtvrtek František Strnad v článku na iDnes.

…

Turecký prezident mnohokrát podfoukl spojence. Z přítele Západu, Izraele a „umírněného islámského demokrata“ se stal protizápadním a protiizraelským rétorem, koketujícím s Moskvou. Změnil dvakrát postoje i k samotnému syrskému prezidentovi Asadovi a k Saúdské Arábii a nyní rovněž k „syrským bratrům“. S ohledem na domácí, čím dál xenofobnější publikum chce vytlačit syrské uprchlíky do kurdských oblastí severní Sýrie. Neříká ovšem nahlas, že je tam vystaví nepřátelským reakcím okolí, které je bude vnímat jako kolonisty a okupanty. Lze také očekávat, že z jejich části by Ankara – výměnou za peníze, postavený dům, školu či silnici – vytvořila paramilitární jednotky, které by sloužily jejím zájmům. Podobné kolaborantské „vesnické gardy“ pomáhají na jihovýchodě Turecka zajistit převahu nad oddíly Kurdské strany pracujících (PKK).

…

Babišovi a jeho marketingovým poradcům tato perspektiva nejspíš nevadí, hlavní pro ně je, aby Syřané zamířili jinam než do Evropy, a co bude dál a kdo se s kým pomele, na tom nezáleží. Hlavně když to bude daleko od nás. Babišovo proerdoğanovské gesto na půdě OSN ale znamená především podraz vůči Rojavě – oficiálně Autonomní správě severní a východní Sýrie, protože Erdoğanova „bezpečnostní zóna“ by tuto sekulárně-muslimsko-křesťanskou, kurdsko-arabsko-asyrsko-turkmenskou enklávu připravila o nejcennější, přibližně pět set kilometrů široký pás pohraničního území s řadou měst.

Dodejme, že Rojava nemá nic proti návratu těch uprchlíků, kteří z ní pocházejí – i když podle ní v Turecku dnes setrvávají hlavně ti, kteří spolupracovali s Islámským státem nebo vystupovali nepřátelsky proti autonomní vládě. Rojava také podle různých údajů už teď hostí zhruba sto tisíc arabských utečenců z Asadova území v Sýrii, kteří se zpátky nehrnou. A dál udržuje na svém teritoriu zajatecké tábory pro tisíce členů Islámského státu a jejich rodiny, kteří se vzdali při závěrečných bojích. Zde se hodí podotknout, že oficiálně v tomto útvaru neexistuje trest smrti.

Kurdskoarabská autonomie si ale nepřeje dostávat na své území další rodiny džihádistů a odmítá Tureckem vnucenou změnu etnického složení. Je jasné, že nová „zóna“ by prakticky znamenala ovládnutí tohoto území Erdoğanovou armádou, Rojava by se smrskla na nehostinné pouštní území a z jihu by pak nejspíš na takto oslabený, života neschopný skelet zaútočil Asadův režim a „ukousl“ další část, případně ji rovnou celou dorazil. Celá syrská občanská válka by tak skončila obnovenou stabilizací tři autoritářských režimů – v Ankaře, Damašku a Teheránu.

Babišův postoj kompromituje Česko v očích severosyrských Kurdů a dělá z Prahy přihlouplého poskoka Ankary. Za pozornost stojí, že Petříčkovo ministerstvo zahraničních věcí se nezmohlo na sebemenší protest a tiše přešlapuje v rohu. Premiéra za jeho skandální projev nekritizoval ani jeho koaliční partner, ani žádná část opozice, což nejvíc zamrzí u Pirátů. U české pravice tomu lze rozumět. V duchu neúčinného, opožděného primitivního antikomunismu bývá jejím zvykem desetkrát denně napadat Babiše za jeho estébáctví a členství v KSČ, v pragmatickém pohledu na dnešní dovolenkové, pořád ještě z ekonomického hlediska zajímavé Turecko se s ním ale většina politického spektra shodne.

Nebo snad někdy někdo slyšel z Prahy jediné hlesnutí proti poslednímu sesazování zvolených starostů kurdských velkoměst, proti mnohaletým trestům rozdávaným za „urážky“ prezidenta na sociálních sítích, proti pokračujícímu věznění desítek tisíc lidí včetně zahraničních rukojmí? Navrhoval někdo z českých politiků na úrovni EU společné zbrojní a hospodářské embargo vůči Turecku, případně vyzval někdo alespoň k symbolickému bojkotu dovolených v této zemi? Inicioval někdo vznik výboru proti represím, který by měl na zřeteli osudy desítek tisíc lidí v kriminálech v Izmiru, Vanu a dalších oblastech? Napadlo někoho udělat v Praze sbližovací konferenci všech přijatelných složek turecké a kurdské opozice, která by nasměrovala nové Turecko blíže k EU? Samotná ČSSD nejspíš ani neví, že hlavní terče útlaku v Turecku – Lidové demokratická strana (HDP) a Republikánská lidová strana (CHP) – rovněž patří k evropským a světovým sociálnědemokratickým organizacím.

Každopádně se v roce třicátého výročí listopadu 89 Česká Republika na mezinárodní scéně profiluje jako chápající či pragmatický přítel autoritářských režimů v Budapešti, Varšavě, Moskvě, Pekingu, Damašku i Ankaře a nepřímo pomáhá dusit menšinové a ohrožené skupiny – doma i v zahraničí. Že to téměř svorně provádí kšeftař Babiš, jeho „levicoví“ koaliční partneři i pravicová opozice, je celkem pochopitelné. Bylo by ale na místě motivovat Piráty, aby ve věci Turecka vyložili karty na stůl.

Pavel Pečinka
28. září 2019
A2larm

Jen vsuvka: ráno na Zelném trhu, odkud jsme vyráželi s průvodem, jsem zahlédl Ivana Bartoše (šéf Pirátů – pozn. red.). Tak jsem si říkal, jestli nejde demonstrovat. Byl tam však čirou náhodou. Říkal jsem mu, jestli se nevyfotíme, že by to mohlo být virální. Odvětil, že virální by to mohlo být až moc, takže raději ne.

Co se týká Pirátů, jsou ideologicky jinde než my. Mám-li však o nich říct něco hezkého, je to jejich pracovitost a vysoká míra inteligence u řady jejich představitelů. Zatímco ostatní strany už dřepí ve sněmovním bufetu, oni stále sepisují, analyzují a hysterčí na sociálních sítích. Pracují tvrdě.

30 Sep 2019 Lidové noviny ONDŘEJ KOUTNÍK

Politici uvadají dřepěním v bufetu

Čerstvě zvolený šéf hnutí Trikolóra Václav Klaus ml. v rozhovoru pro LN zmínil, že velcí podnikatelé už o jeho politický subjekt jeví zájem. Pravolevé vidění světa je poničené novými ideologiemi... Co je v jádru pravolevého na tom, když se holčičkám cpe, aby si nemohly hrát s panenkami?

LN Proč se sněm hnutí Trikolóra odehrál v Brně?

Nejsme jen pražské hnutí. Přemýšleli jsme, kde sněm uskutečnit. Brno bylo coby moravská metropole jedna z možností.

LN Hrálo roli, že nechcete budit dojem pragocentrického hnutí?

Tak ano, je tu skoro polovina delegátů z Moravy, ze Slovácka, severu Moravy, z Brna. Nepotřebujeme to ale marketingově zdůrazňovat, jsme celorepublikové hnutí.

LN Co mělo být vzkazem vašeho ustanovujícího sněmu směrem k veřejnosti?

Značka Trikolóry je stále málo známá – například v porovnání s mým jménem. Takže jsme chtěli zpropagovat značku hnutí a říci, že tu jsme. Zásadová politika je nejlepší marketing.

LN Několikrát jste zmínil, že dle průzkumů byste mohli získat hlasy nevoličů. Proč si to myslíte?

To si povíme po volbách, uvidíme, co řeknou nové sociologické průzkumy. Faktem je, že 76 procent z našich 10 tisíc registrovaných příznivců nikdy nebylo politicky aktivních. To o něčem svědčí. Přesnou odpověď na vaši otázku ale neznám. Politická sympatie často bývá prchavou emocí. Teď jste tady v Brně viděl, že vedle ze střechy slezli dělníci a chtěli se vyfotit. Třeba to byli nevoliči.

LN I hnutí ANO v minulosti vydatně čerpalo hlasy z řad nevoličů a o sobě tvrdilo, že je antiestablishmentem. Bude i Trikolóra antisystémovým subjektem?

Je pravda, že protestnost hraje roli. My jsme částečně protestním hnutím, to máte pravdu.

LN Dlouhodobě tvrdíte, že pravolevé vnímání politiky je přežité. Z vašich vystoupení na sněmu plynulo, že chcete být stranou pro všechny, tedy takzvanou catch-all stranou. Bude tomu tak?

Pravolevé vidění světa je poničené novými ideologiemi. Klasický pravolevý střet z dob amerických prezidentů Jimmyho Cartera, Ronalda Reagana či z éry soupeření mezi ODS a ČSSD je pryč. Co je v jádru pravolevého na tom, když se holčičkám cpe, aby si nemohly hrát s panenkami? Ono podíváte-li se do hlubší minulosti, pravolevý střet nebyl vždy dominantní. Ve starověku bylo centrum versus periferie, ve středověku stát versus církev, za první republiky město versus venkov, v mém mládí komunismus versus antikomunismus. Náš program je v ekonomické části určitým způsobem pravicový, protože se v něm obracíme na pracující a na hodnoty tvořící lidi.

LN Heslo „Jsme tu pro všechny“ hlásí Andrej Babiš. Inspirovalo vás ANO svou strategií?

ANO sází mnohem více na marketing, reálná politika je bohužel trošku jiná. My budeme zásadovější v tom, co budeme v politice hájit, nebudeme se řídit agenturami.

LN Hnutí ANO vládne, v průzkumech sílí Piráti. Oba subjekty kritizují dosavadní stranický systém, oba řídí výrazné figury. Je to trend, na kterém se chcete vyvézt do sněmovny?

Jen vsuvka: ráno na Zelném trhu, odkud jsme vyráželi s průvodem, jsem zahlédl Ivana Bartoše (šéf Pirátů – pozn. red.). Tak jsem si říkal, jestli nejde demonstrovat. Byl tam však čirou náhodou. Říkal jsem mu, jestli se nevyfotíme, že by to mohlo být virální. Odvětil, že virální by to mohlo být až moc, takže raději ne. Zpátky k otázce. Řada politiků, jak je coby poslanec ve sněmovně pozoruji, žije v politice už jen ze zvyku. Opouštějí základní ideové ukotvení a občanům už skoro nic nenabízejí, jsou od nich velice daleko. Takže ano, myslím, že řada politických stran už jen dobíhá.

LN Jedním z hlavních hostů sněmu byl místopředseda ANO a exprimátor Brna Petr Vokřál. Prohlásil, že politická spolupráce s Trikolórou je do budoucna představitelná. Je to začátek vaší spolupráce s ANO?

Zvali jsme všechny parlamentní strany. Některé reagovaly, jiné ne. ANO poslalo svého místopředsedu a nám přišlo slušné dát mu slovo. Zaznamenal jsem, že jeho projev vůči nám byl velice vstřícný.

LN Vzhledem k tomu, jak vysoko se v průzkumech drží ANO, logicky se nabízí, že dostanete-li se do sněmovny, můžete být koaličním partnerem hnutí. Je to tak?

Naším zájmem je mít co nejvíc hlasů, abychom prosadili program. Na co se vy ptáte, tak já neuvažuji. Neohlížíme se na ostatní, nepřemýšlíme, s kým půjdu do koalice. I ve sněmovně se snažím slušně a nepředpojatě vystupovat vůči ostatním stranám, neútočím na rodiny politických konkurentů. Věcně kritizuji konkrétní věci, jako třeba zvyšování daní.

LN Jaká bude předvolební kampaň? Bude kontaktní jako třeba u Pirátů a ANO?

Nám nic jiného nezbývá, musíme jít za lidmi, být aktivní i v malých obcích. Co se týká Pirátů, jsou ideologicky jinde než my. Mám-li však o nich říct něco hezkého, je to jejich pracovitost a vysoká míra inteligence u řady jejich představitelů. Zatímco ostatní strany už dřepí ve sněmovním bufetu, oni stále sepisují, analyzují a hysterčí na sociálních sítích. Pracují tvrdě.

LN Budete v kampani před volbami hovořit o vystoupení ČR z EU, respektive o možnosti hlasovat o vystoupení v referendu?

V našem programu nic takového nemáme, není to aktuální. Cílit budeme na navrácení suverenity České republice. Pro vstup do EU jsem blahé paměti nehlasoval, na druhou stranu musíme ctít současnou politickou realitu.

LN Ani o vystoupení z NATO?

Tak to už vůbec ne, jsme součástí Severoatlantické aliance, která je pro nás důležitá. V programu máme, že je pro nás důležité mít partnerství s ostatními státy.

LN Jakým způsobem budete Trikolóru financovat? Už vás loví miliardáři?

Strhli jsme tisíce drobných dárců. Teď snad strhneme desítky středně velkých dárců. Velké dary teď nechci do novin komentovat. Už jsme s řadou českých podnikatelů jednali, nebudu to však zatím rozebírat a odkážu vás na náš transparentní účet.

LN Nejbohatší Čech Petr Kellner a jeho skupina PPF sponzorují institut vašeho otce. Bude Kellner sponzorovat i Trikolóru?

Nebudu tyto věci komentovat, z této strany nám zatím žádné peníze nepřišly.

Pod názvem Kouzla v oblacích se v Plzni v sobotu uskuteční přehlídka ohňostrojů. I pod vlivem kritiky ze strany ochránců přírody se v jedné z ukázek objeví takzvaný tichý ohňostroj.

V areálu Škodalandu v Plzni se tuto sobotu uskuteční každoroční přehlídka ohňostrojů Plzeňské ohýnky, letos pod názvem Kouzla v oblacích. Tato akce má v Plzni dlouhou tradici a je mezi lidmi velice oblíbená. Má ale i své odpůrce, a to hlavně ze strany ochránců životního prostředí. Přílišná hlučnost vadí i rodičům malých dětí, seniorům nebo chovatelům zvířat.

„Městský obvod Plzeň 3 je dlouhodobým podporovatelem této akce, vždy na ni částečně přispívá, letos je to 270 tisíc korun, poskytujeme také areál Škodalandu. Myslím si, že akce je skutečně oblíbená,“ řekl starosta obvodu zvolený za ANO David Procházka.

Tichý ohňostroj
„Kvůli kritikům akce chceme vyzkoušet tichý ohňostroj, o tom zatím všichni jen slyšeli, ale nikdo ho neviděl,“ vysvětlil. Organizované ohňostroje ale podle něj nevadí tolik jako ty soukromé, na tom se shoduje i se zastupitelem třetího plzeňského obvodu, Pirátem Pavlem Šrámkem. „Byl bych rád, abychom se zaměřili na to, zda lze udělat jednotnou vyhlášku města Plzně, týkající se profesionálních i soukromých ohňostrojů,“ uvedl Šrámek.

„Chtěl bych, aby tam bylo zakotveno, kde může ohňostroj být, v jakých termínech, třeba i hlučnost. Ohňostroj by měl zanechávat pouze papír a hlínu jako odpadový materiál,“ vyjmenoval s tím, že tato vyhláška není v kompetenci obvodu a musí se řešit na zastupitelstvu.

Ochránci přírody ohňostroje nepodporují
Jasně proti ohňostrojům všeho druhu je Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. „Jsem proti, ale jsem rád, že se alespoň akce přesunula od kostela Sv. Jiří na Borskou přehradu. Je také dobře, že termín je po hnízdění. Stejně asi nějaké ztráty volně žijících živočichů budou,“ uzavřel.

Našimi Zelenými jsou Piráti, jsou to anarchističtí promigrační fanatici, kteří vstoupili do frakce zelených v Evropském parlamentu. To je ta frakce, která prosadila šíleně přísné ekologické cíle pro automobilový průmysl. To všechno má dopad na ekonomiku a v konečném důsledku to zaplatí spotřebitel a daňový poplatník.

Andrej Babiš v rozhovoru pro LN 1. 10. 2019