Řešení konfliktů

[Ivan.Sirko]

já to řikam asi už rok, potřebujem psychiatra a smírčí komisi. Vždycky si ale někdo myslí, že si dělám srandu.

smírčí komisi máme.. KK a psychiatr je na každém rohu...

U piratu ale musí byt oborový, aby rozuměl okolnostem

A taky nemáš pravdu, že KK je smírčí když vic než půlku stížnosti zamete pod koberec. To se jmenuje jinak: kdo ma větši přístup k administrativni moci, ten je PAN a o nejakem smíření nemůže jít ani náhodou, tím vic, když jde o členy KK

A taky je tu další rozdíl: ja nechci smíření s porušením ať třeba i drobným, ja chci aby toto drobné porušení bylo napraveno, ne zatutlane a ty víš dobre o čem mluvím


EDIT: a když už vážně, tak smírčí komise musí řešit spory kde nedochází k porušení předpisu, na rozdíl od nečinné KK , kde takové porušení řešit musí !!!

[ItoldYouSo7227]

Stačí si domluvit několik obecných zásad a doporučení (systém), které může využívat každý. Systém pro řešení konfliktů si vytvoříme podle potřeb všech, kteří ten systém budou chtít používat a budeme jej neustále dolaďovat podle dalších lidí, kteří se do systému přidají.

Takže takový Pirátský kodex, proti kterému si ale před zvolením vedoucím PO vystupoval.

[Tomas.Klapka]

Stačí si domluvit několik obecných zásad a doporučení (systém), které může využívat každý. Systém pro řešení konfliktů si vytvoříme podle potřeb všech, kteří ten systém budou chtít používat a budeme jej neustále dolaďovat podle dalších lidí, kteří se do systému přidají.

Takže takový Pirátský kodex, proti kterému si ale před zvolením vedoucím PO vystupoval.

Jde o systém, který si mezi sebou domluvíme, dobrovlně jej budeme používat a nijak jej nebudeme kodifikovat, protože každý člen může kdykoliv vyvolat změnu, pokud mu systém nebude vyhovovat, protože systém tvoříme podle našich potřeb. A ty se mění. Ten systém nijak neošetřuje a ani nemá ošetřovat či upravovat samotné chování lidí, ale má nabízet doporučené postupy, které mají vést k obnovení komunikace a vyřešení konfliktů. Nepostupování podle dohody v takovém systému ale není nijak odsouzeníhodné, jako je tomu u kodexu. Je to jen doporučený návod, jak postupovat.

Oproti tomu kodex se udělá na pevno a neměnně jako zákon. Domluvený a dynamický systém spolupráce a předem daný a neměnný kodex jsou odlišné věci.
Kodex ustanovuje morálku a o to se tu už vůbec nesnažím. Kodex je standard, který by se "měl" dodržovat. Věci, které podle někoho dodržovat mám, když jsem se na ničem takovém s nikým nedohodnul, nerespektuji.

Systém

Systém (česky soustava) je souhrn souvisejících prvků, sdružený do nějakého smysluplného celku. Systém se skládá z částí, které jsou spojeny za účelem umožnění toku informací, materiálu nebo energie. Pojem je používán pro popis entit, které se vzájemně ovlivňují a pro něž může být vytvořen matematický model.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9m

Kodex

Zákoník neboli kodex je právní předpis zahrnující právní normy určitého právního odvětví. V moderním slova smyslu jde především o komplexní úpravu určité oblasti hmotného práva, protože v právu procesním je obdobou zákoníku řád (angl. rules of procedure, franc. régles de procédure, něm. Prozessordnung).

Proces vytvoření zákoníku se nazývá kodifikace.

Systematická organizace práva do zákoníků je charakteristická pro státy, jejichž právní řád je založen na kontinentální evropské tradici, vycházející historicky z římského práva.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kon%C3%ADk

[Ivo.Vasicek]

Já myslím, že právě ten "přesný" výklad pojmů může být příčinou nedorozumění. Často se stává, že lidé myslí to stejné, ale hádají se kvůli slovíčkům, kterými to popisují (jejich kontextová báze se liší). Proto bych raději o tom co kdo jak myslí diskutoval s ním, než to odvozovat od výkladu pojmů. Jinak je samozřejmě také lehký problém ego (já to tehdy říkal), v reálu totiž vůbec není podstatné, kdo je autorem myšlenky. No a pokud myšlenku, která se mi líbí a napadla mne realizuje někdo jiný, jsem rád a nepotřebuji mu připomínat, že mě to napadlo už dávno.

[ItoldYouSo7227]

Nepostupování podle dohody v takovém systému ale není nijak odsouzeníhodné, jako je tomu u kodexu.

V tom případě byla chyba mého nápadu jen v názvu. Protože kodex jak mě napadl, měl být jen systém na řešení konfliktů. Ty si tomu přiřadil jiný význam, a jiní, jako např. Ivan Sirko a další. Nenapadly mě ty negativní konotace. Stejně tak mě nenapadlo, že by měl být kodex pevný a neměnný. Ale to už je jedno.

Kodex je standard, který by se "měl" dodržovat. Věci, které podle někoho dodržovat mám, když jsem se na ničem takovém s nikým nedohodnul, nerespektuji.

Pamatuju si, že jste toto uváděli, ale přesně to samý lze vytknout i tvýmu systému. A to bude asi ten problém.

Jinak je samozřejmě také lehký problém ego (já to tehdy říkal), v reálu totiž vůbec není podstatné, kdo je autorem myšlenky. No a pokud myšlenku, která se mi líbí a napadla mne realizuje někdo jiný, jsem rád a nepotřebuji mu připomínat, že mě to napadlo už dávno.

To vím Ivo, jen jsem musel zkonfrontovat vedoucího PO, když přichází s něčím docela podobným jako já kdysi, aby si to obhájil a vysvětlil.

[Petr.Vileta]

Jinak je samozřejmě také lehký problém ego (já to tehdy říkal), v reálu totiž vůbec není podstatné, kdo je autorem myšlenky. No a pokud myšlenku, která se mi líbí a napadla mne realizuje někdo jiný, jsem rád a nepotřebuji mu připomínat, že mě to napadlo už dávno.

V tom máš pravdu, ale co když někdo upozorňoval na problém, nikdo mu nevěřil a problém pak skutečně nastal? Myslím, že v takovém případě je to "já to říkal" zcela na místě.

[Tomas.Klapka]

Nepostupování podle dohody v takovém systému ale není nijak odsouzeníhodné, jako je tomu u kodexu.

V tom případě byla chyba mého nápadu jen v názvu. Protože kodex jak mě napadl, měl být jen systém na řešení konfliktů. Ty si tomu přiřadil jiný význam, a jiní, jako např. Ivan Sirko a další. Nenapadly mě ty negativní konotace. Stejně tak mě nenapadlo, že by měl být kodex pevný a neměnný. Ale to už je jedno.

Já jsem z toho kodexu vůbec nepochopil, že to má být systém pro řešení konfliktů. Vyhrazoval jsem se vůči kodexu jako kodexu a ne kodexu jako systému pro řešení konfliktů. Jestli si ten kodex myslel jinak, tak jsem to nepochopil.

Kodex je standard, který by se "měl" dodržovat. Věci, které podle někoho dodržovat mám, když jsem se na ničem takovém s nikým nedohodnul, nerespektuji.

Pamatuju si, že jste toto uváděli, ale přesně to samý lze vytknout i tvýmu systému. A to bude asi ten problém.

Protože systém, který tu tvoříme se tvoří na základě dohody lidí, co se do tvorby zapojí a zapojit se můžeš kdykoliv a snadno, tak mu nelze vytknout, že by měl mít nějaké prvky, na kterých se někdo nedohodnul.

[Tomas.Klapka]

Pokusím se o interpretaci posbíraných odpovědí a trochu to dál posunout...

Vysněný systém: jak bychom chtěli, aby to bylo?

Co je udělatelné pro každého a co se dá udělat pro to, aby to bylo udělatelné pro každého?

když někdo, kdo má konflikt, jej oznámí s tím, že jej chce řešit

komunikace

osobní kontakt nebo alespoň kontakt, který se osobnímu kontaktu blíží (mumble, spíše videokonference)

to jsou základní předpoklady. Kdo chce řešit konflikt, musí konflikt nahlásit, musí chtít komunikovat a musí existovat kanál pro komunikaci.

Konflikt se tedy musí nahlásit. Otázka je kam nahlásit a co se bude dál dít.
Myslím, že bude potřeba někoho, kdo ty nahlášené konflikty začne řešit. Tedy přijme zprávu o konfliktu a začne komunikovat a zjišťovat, kdo všechno by se měl řešení konfliktu účastnit a dohodnout se všemi místo a komunikační kanál. Jak budeme takovému člověku, který ten systém povede a zprostředkuje? Měl by to být člověk, který je schopen empaticky naslouchat, vyslechnout stěžovatele a další účastníky. Jinde takové funkci říkají mediátor, facilitátor, zprostředkovatel. Můžeme si tu funkci nazvat jak chceme.
Já jsem si to pro sebe nazval mediátor, ale nebazíruji na tom. Také jsem jej uvedl v bodech, co pomáhají konflikty řešit:

mediátor - nezaujatý zprostředkovatel komunikace schopný empatie

rozdělení konfliktu na menší části

ne každý může být schopen konflikt rozdělit na více podkonfliktů, ale pokud někdo identifikuje část, může navrhnout rozdělení konfliktu. To se nedá předem nějak určit a musíme to řešit individuálně podle potřeby. Identifikuje-li někdo podkonflikt, může se vyřešit na místě, pokud bude potřeba k vyřešení konfliktu, případně se může paralelně rozjet řešení podkonfliktu s účastníky, kteří jej chtějí řešit, zvlášť. Zkušený mediátor by podkonflikty také měl identifikovat a může se podle toho zachovat ještě na začátku.

zjistit si ke konfliktu maximum informací

zjistit názory účastníků konfliktu

dá se říct, že kompletní informace mohou podat nebo na ně odkázat pouze řešící účastníci. Objektivita absolutní není dosažitelná, ale je možné se snažit o objektivitu, kterou si můžeme vytvořit navzájem tak, aby zahrnovala subjektivní pohled a informace každého účastníka.

věcné reakce

slušnost

empatie, pochopení, respekt

ochota vyslechnout, pochopit, nebránit se názorům druhých a snažit se najít, co mi na nich vadí

emocionální sebekontrola

nezájem o výsledek (nezaujatost/neutralita)

když někdo dokáže podpořit názor, se kterým také souhlasí

Nenásilná komunikace

Ne každý je schopen reagovat vždy věcně, slušně, kontrolovat svoje emoce, naslouchat, chápat, respektovat, ptát se, být nezaujatý, podporovat ostatní, komunikovat a nebo komunikovat nenásilně.
Tedy tyto body nejsou udělatelné každým i když ostatním při řešení sporů pomáhají. Tady zase může pomoci někdo, kdo by měl zkušenosti s vedením diskuze a kdo může pomoci dobrat se věcných vyjádření. Měl by to být člověk, co je schopen naslouchat a umí se ptát k věci. Tedy zase jsme u toho "mediátora".
Stejně tak takový mediátor může pomoci eliminovat dost těch věcí, co při řešení konfliktů nepomáhají.

Co by přesně měl dělat ten facilitátor/mediátor? Pro navázání komunikace existují mediátorské postupy:

„Co byste si přál/a sdělit a komu, o tom, jak vám je teď vzhledem k tomu, co se stalo a důsledkům, které z toho vyplynuly?“ (může být i varianta: Co bys rád řekl/a o tom, jak se teď cítíš, když si vzpomeneš na to, co se stalo a komu?)

Toho, komu je sdělení určeno, se pak ptá:

"Co jsi jej/ji slyšel říct?"

A dále se ptá zpět:

Je to to, co jsi mu/ji chtěl sdělit?

Toho, kdo je někým považován za viníka konfliktu se zase může ptát:

„Co byste si přál/a sdělit a komu, o tom, čeho jste se snažil docílit (jakou potřebu jste se snažil naplnit) ve chvíli, kdy jste zvolil vykonat tento čin?“

Těmito na první pohled jednoduchými otázkami se dá dobrat empatického pochopení na všech stranách, mají-li účastníci zájem vyřešit konflikt smírem.

Osobně bych navrhoval tyto kroky a budu rád, když se k tomu vyjádříte, protože to nechci tvořit jen já podle sebe

• Vymysleme název role, která bude facilitovat a mediovat..
• Vytvoříme/najdeme facilitátory/mediátory.
• Vytvoříme novou skupinu na fóru, ve které se facilitátoři a mediátoři sdruží a budou tak identifikovatelní.
• Vytvoříme subfórum, které by mohlo sloužit pro nahlašování konfliktů a v některých případech možná i přímo k řešení konfliktů.
• Konflikt se může nahlásit přímo facilitátorovi/mediátorovi (SZ nebo jiný libovolný způsob), mohl by se nahlásit do subfóra, může poslat zprávu celé skupině facilitátorů/mediátorů
• Oznámíme ostatním, že systém existuje, jak funguje a že jej lze využít.

[ItoldYouSo7227]

Jop, o mediátorovi, jsme taky přemýšleli. Jsem pro. Vím i o jedné člence z KVK, co by to mohla dělat..

[Ondrej.dj-bobr.Ulehla]

Tomáši, to je všechno pěkné, co tu navrhuješ a s většinou se dá souhlasit. Ovšem má to jeden drobný problém. Předpokládá to na obou stranách sporu slušného a rozumného člověka, který není pod vlivem žádných omamných látek, není přehnaně emocionální a netrpí žádnou duševní chorobou ani úchylkou. To je ovšem v praxi téměř nedosažitelný stav. Asi nejlépe to vystihuje následující vtip:

"Vážený pane kolego, vy mě budete tak dlouho iritovat ... až mě ty hajzle tak nasereš, že ti rozbiju držku."

Někteří lidé se, řečeno mluvou automobilistů, snadno nastartují a ještě si sami přidávají plyn.