Jak vysvětlit pirátské autorské právo autorům?

[Petr.Vileta]

Pokud Petr.Vileta zná nakladatele který platí pět tisíc za povídku a dá dokonce 10% z ceny knihy ať okamžitě předá kontakt. Sakra nenechávej si toho blázna jen pro sebe.
Za koukání na Ještěd a nebo na Tančící dům tě nikdo nemůže nutit platit. Už z principu jsou ve veřejném prostoru a nejde se vyhnout pohledu na ně.

Aha, tak zřejmě jen nemáš dost informací.
http://g.cz/architekt/#
A podobných případů je mnoho. Ne autor, ale nenažraní dědicové, případně produkční společnosti s výhradní smlouvou, tlačí na neustálé prodlužování ochrany. Vede je tedy Walt Dysney studio, to se obecně ví.
Jo a takového vydavatele neznám a to je právě ta chyba. Jak už jsem psal jednou, svůj první román prodal Jules Verne nakladateli za konečnou cenu. Nakladatel na tom dost zbohlatl, ale riziko bylo tehdy na obou stranách. Mohl také vyplatit odměnu a neprodat ani kus.

Dále píšeš:

Truhlář nemá právo na autorskou ochranu, ale architekt, co projektoval vysílač Ještěd, ano?

Už jednou jsem ti psal, že pokud vyrobí inovativní židli, která bude rozpoznatelně jiná než ostatní židle, může si ji registrovat jako užitný vzor.

To byla zjednodušující nadsázka. Užitný nebo průmyslový vzor zdaleka neposkytuje takové výhody a tak dlouhou dobu ochrany, jako autorský zákon. Také musíš o ochranu aktivně usilovat a zaplatit za to poplatek.
https://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ ... latky.html
Ale jo, já jsem pro. Nastavme spisovatelům, textařům a skladatelům stejná pravidla, jako platí pro patenty, průmyslové a užitné vzory.

[Martin.Polak]

Případ Ještěd je opravdu extrémní, ale dědicové nechtěli peníze za koukání, ale za to, že měli pocit, že provozovatel vydělává na jejich díle.

[Petr.Vileta]

Případ Ještěd je opravdu extrémní, ale dědicové nechtěli peníze za koukání, ale za to, že měli pocit, že provozovatel vydělává na jejich díle.

Nejen provozovatel, ale i kdejaký vydavatel pohlednic, klub železničních modelářů a všichni, kdo siluetu Ještědu použijí. A není to zdaleka případ jen Ještědu, ale o své už se hlásí i architekt Tančícího domu, dědicové Krtečka, o Spejbla a Hurvínka se také vedou bitvy.

Celkově to ovšem vede k tomu, že se "provozuje" stará kultura protože všichni čekají, až autorská ochrana vyprší, aby za nastudování divadelní hry nemuseli platit Dvořákovým či Smetanovým dědicům (fakt nevím, jestli nějací jsou, je to příklad).

[Jiri.Janecka]

Celý název tohoto vlákna je zavádějící. Autoři si snaží prosadit aby byli chráněni co nejvíce, ale dostanou jenom to, co společnost připustí. Samozřejmě chápu, že jim to dá práci, než něco vymyslí a sepíší. Ale každá práce má jenom takové ocenění, jaké jí společnost přizná. Je to otázka konsensu, ne principů.

[Martin.Polak]

Celý název tohoto vlákna je zavádějící. Autoři si snaží prosadit aby byli chráněni co nejvíce, ale dostanou jenom to, co společnost připustí. Samozřejmě chápu, že jim to dá práci, než něco vymyslí a sepíší. Ale každá práce má jenom takové ocenění, jaké jí společnost přizná. Je to otázka konsensu, ne principů.

Ano, máš právo přiznat odpovídající podporu a to tak, že hlasuješ svou peněženkou.
Zdá se ti nárok umělce moc velký? Nekonzumuj jeho dílo. Nekupuj knihu, neplať vstupné.
Každá práce má takovou cenu jakou ji TRH uzná.
Ono to moc lidí neví, ale máme tu tržní hospodářství.
Kdyby zde byl socialismus, tak skutečně společnost (strana) bude určovat ceny.

Jo, kdyby alespoň aktuální program strany rozlišoval mezi komerčním pirátstvím právnických osob a pirátstvím "domácnosti".
Kdysy byl program založen i na hledání alternativ v oblasti open source - OO, Linux, GIMP, ...
Dnes počítá s ukončením práv po třeba 10 letech. Takže alternativou produktů monopolů budou starší už vyvlastněné produkty monopolů. Takže děravé Win XP na každé státní PC.
Proč? Protože je zdarma oproti novějším verzím OS.
V státních zakázkách může těžko vyhrát dražší systém, který je v celé řadě věcí stejný jako ten "už" zdarma.
Třeba se v takové budoucnosti se dočkáme oficiálních státních forku XPček.
Čína vsadila na alternativu NeoKylin - https://www.root.cz/zpravicky/cinsky-li ... indows-xp/
A zas ta Čína náš vzor a přítel podle různých "zemanů" má a ctí nějaké autorské zákony. https://www.irozhlas.cz/ekonomika/cina- ... 4_akottova

Rudá Čína si neřekla, už uběhla dostatečně dlouha doba komerční využitelnosti díla jako naš program a nesnaží se ven posílat jen zdvižený prostředníček.
Práva na dílo 70 let po smrti je strašně moc, ale přijít o práva 5 - 10 let zase strašně málo.
A nejen já se ptal. Kdo určil ty roky? Kdo bude určovat jaká je "dostatečná doba na vytvoření finančního zisku z díla"?
A jak to všechno udělat aniž by bylo aniž by tím bylo dotčeno postavení tvůrců. Opět citace programu?
Slogan programu ekologie byl a je: Ekologie bez ideologie
Slogan programu kultura by asi byl: Ideologie bez dialogů.
Zástupce autorů Leoš Kyša chtěl už před volbami uspořádat kulatý stůl. Podle jeho slov nebyl ze strany Pirátů zájem.

[Petr.Vileta]

https"//is.muni.cz/th/81629/pravf_m/Diplomka.doc

Hledej "Bethoven" a "30"

[Martin.Polak]

https"//is.muni.cz/th/81629/pravf_m/Diplomka.doc

Hledej "Bethoven" a "30"

Co tím chtěl básník říci? Když text který je celý v OT k přečtění zkrátíme tak:
- Beethoven měl mecenáše od kterých dostával peníze. Ale musel hrát v jejích palácích.
- Beethoven umožnil roku 1793 aby firma Artaria vydala jeho dílo za úplatu.
- Spolupráce s vydavatelem Artaria se asi vyplatila, protože to nebyla poslední spolupráce.
- Beethoven měl "promotéra" a na svých koncertech vydělával peníze na vstupném.
- Beethoven prodával "kompletní autorská práva" na své skladby.
- Roku 1815 se Beethoven soudil o právo na autorskou odměnu/rentu. Soud vyhrál.
- Beethoven celý život trval na svých autorských právech.

Více Beethovena v textu není.
To jsi poslal na mojí podporu? Díky. Jak vidno tak na přelomu 18. a 19. století existovaly autorskoprávní vztahy a Beethoven uplaťnoval celý svůj život práva na své dílo.

Pod pojmem 30 nevím co myslíš.
Toto?

Budeme-li na právo nahlížet jako na jistý odraz stavu společnosti, pak musíme konstatovat, že
minimálně do poloviny 18. století nevyvstala ve společenském systému potřeba právní úpravy
autorských práv. Jistě to nebylo způsobeno nedostatkem uměleckých děl, ostatně ve starověku
jich vznikalo také mnoho, ale skutečností, že jejich šíření nedosáhlo takového stupně, že by
tuto právní úpravu situace vyžadovala. „Potřeba pozitivní právní úpravy práva autorského
rostla postupem času tou měrou, jakou civilizace znásobovala možnosti šíření kulturních
děl.“[30]

Celá nezkrácená pasáž z odkazované práce panem Viletou:
Dříve než přikročím k prvnímu časovému úseku, chtěla bych se v tomto období pozastavit a
vzpomenout prostřednictvím významného hudebního skladatele na dobu před prvními legislativními
úpravami autorského práva na našem území. Tím skladatelem je Ludwig van (1770 -
1827), jehož pobyty v českých zemích na přelomu 18. a 19.stol. a v prvních dvou desetiletích
století 19., zprostředkovávala především domácí stavovská a osvícenská šlechta. A byla to
právě šlechta, kdo povětšinou hudebního skladatele finančně či hmotně podporoval. U Beethovena
to bylo hned několik šlechtických rodin, které mu tímto způsobem pomáhaly. Seznamoval se
s nimi především na soukromých hudebních večerech. Jedním z takových mecenášů byl kníže Karel
Lichnovský. „Od roku 1800 mu poskytl byt a roční důchod ve výši 600 zlatých.“[36] Beethoven
na oplátku uváděl premiérově některá svá díla v jeho palácích, jako tomu bylo v případě tří
klavírních trií, která byla v roce 1975 ve Vídni vydána. „Beethoven vydal tria v subskripci.
Za tím účelem uzavřel smlouvu s firmou Artaria & Comp. ve Vídni,…“[37] Ve zmíněném roce ještě
zdaleka nebyla právně upravena nakladatelská smlouva, nicméně jakési autorskoprávní smlouvy
zřejmě existovaly. Z výše uvedené citace ovšem jen těžko zjistíme, zda se smlouva vztahovala
k ochraně jeho díla nebo k subskripci. „Vydávání děl v subskripci bylo obvyklým jevem v dané
době, obzvlášť pokud měla být vydávána díla ne ještě slavných hudebních skladatelů. Šlo o
jakousi smlouvu mezi nakladatelstvím a autorem, kde se autor zavázal sehnat několik lidí,
kteří si určitý počet výtisků předplatí. Nakladatel si tím v podstatě zajišťoval budoucí odbyt
vydaných děl, neboť v opačném případě by toto počínání mohlo býti ztrátové.“[38]

Jak již bylo uvedeno, skladatelé měli většinou více mecenášů, z nichž někteří byli pouze
dočasní. Významným podporovatelem Beethovenovým byl i kníže z českého šlechtického rodu
František Josef Lobkovic. Z toho důvodu bylo téměř každé nové Beethovenovo dílo provedeno na
Lobkovicových domácích koncertech. Z těch ovšem skladateli žádné příjmy nejspíš neplynuly,
neboť byly pořádány u mecenášů především pro ně a jejich přátele. „Aby zajistil Beethovena
hmotně, zakoupil Lobkovic, některé jeho skladby, jako např. Eroiku, která byla poprvé
provedena roku 1805 v lobkovickém paláci ve Vídni.“[39] Zakoupením skladby skladatel jistě
neztrácel autorská práva k dílu, ale nejspíše se jednalo pouze o jakousi formu finanční
výpomoci, která se zřejmě vyplácela paralelně s rentou. Další formou výpomoci ze strany
Lobkovice bylo pořádání tzv. subskripčních koncertů, jejichž výtěžek patřil Beethovenovi.
„Subskripční koncerty byly přechodem mezi koncerty pořádanými doma a v koncertních sálech.
Jednalo se o jakési předplatné, srovnatelné v současné době s abonmá.“[40] Dalším šlechtickým
rodem, který Beethovena podporoval, byl rod Kinských. V roce 1809 tak měl skladatel právně
zajištěnou doživotní rentu v celkové výši 4 tis.zlatých. „Po rakouském státním úpadku, který
byl publikován finančním patentem za dne 20. února 1811, a v době velké finanční inflace,…byla
Beethovenovi renta zkrácena na pětinu její hodnoty a byla mu vyplácena nepravidelně.“[41]
Beethoven vedl o svou rentu soudní při. V právních záležitostech mu radil jeden z jeho přátel
dr. Jan Nepomuk Kaňka[42], který v samotném sporu sice zastupoval protistranu, ale projevil se
jako úspěšný prostředník. Spor byl vyřešen a zakončen roku 1815 v Beethovenův prospěch.

Poslední věcí, kterou bych v souvislosti s touto hudební osobností zmínila, je otázka
dedikací. Dedikace, tedy věnování díla určité významné osobě, byly vcelku častým jevem dané
doby. Jednalo se o jakýsi zdvořilostní akt, kterým autor nikterak nepozbýval práva ke svému
dílu. Četné skladby Beethoven věnoval svým přátelům a mecenášům z řad české šlechty. Oproti
dobám dřívějším, kdy byla dedikace chápána spíše jako skrytá žádost o finanční či hmotnou
podporu, byla nyní spíše výrazem díků. U některých děl se můžeme např. setkat s dedikací
dvojí. Je tomu tak v případě třetí symfonie Es dur Eroika, kterou Beethoven věnoval Napoleonu
Bonaparte, ale také svému mecenáši Lobkovicovi.

I v období, které předcházelo prvním legislativním úpravám autorského práva, můžeme spatřovat
určité autorskoprávní aspekty. Ať už se jedná o renty, které ve své podstatě mohou být chápany
i jako autorské odměny za komponování nových uměleckých děl či jejich veřejnou produkci, nebo
subskripční smlouvy autorů s nakladatelstvími jako zvláštní předchůdce nakladatelských smluv.

ARTARIA a Beethoven:
Beethoven jako průkopník autorských práv. Zdroj Wikipedia
Starting in 1793, Artaria published several early works of Ludwig van Beethoven, until a bitter dispute over the publishing rights of Beethoven's String Quintet Op. 29 which culminated in a court case from 1803 until 1805.[4] Yet, Artaria also published Beethoven's Hammerklavier Sonata in 1819 and Carlo's nephew Matthias (1793–1835) published the composer's Große Fuge in 1827.[5]

The dispute with Beethoven highlights the role the company played in helping determine early copyright laws.

[Jiri.Janecka]

Ano, máš právo přiznat odpovídající podporu a to tak, že hlasuješ svou peněženkou.
Zdá se ti nárok umělce moc velký? Nekonzumuj jeho dílo. Nekupuj knihu, neplať vstupné.
Každá práce má takovou cenu jakou ji TRH uzná.
Ono to moc lidí neví, ale máme tu tržní hospodářství.
Kdyby zde byl socialismus, tak skutečně společnost (strana) bude určovat ceny.

Můj předchozí post nebyl o tržním ocenění práv umělce, ale o tom, zda autorská práva jsou vůbec obchodovatelným statkem. Což není otázka principů, ale konsensu. My žijeme v období, kdy považujeme za zcela samozřejmé, že k většině věcí a práv 1. existuje vlastnické právo a že 2. toto právo je neomezené. Historicky se ale jedná ale o období velmi, velmi kraťoučké. To, co a jak chápeme dnes soukromé vlastnictví je spojeno s Francouzskou revolucí a ukotveno bylo Napoleonem vydaným občanským zákoníkem - Code civil 1804 https://cs.wikipedia.org/wiki/Code_civil.

Takže např. vůbec není samozřejmé co lze vlastnit.
Stejně tak není samozřejmé, že každý může vlastnit cokoliv.

Takže je zcela legitimní se bavit o tom 1.jestli společnost chce vůbec předmět duševního vlastnictví definovat a jestliže ano
2. zda jej chce chránit a v jakém rozsahu
3. jakou formou, např. zda připustí pouze ochranu v občanském soudním řízení nebo je bude chránit i v rámci správního práva a trestního práva

Takže samozřejmě máš pravdu v tom, že hodnotu autorských práv určí trh a já se tohoto trhu účastnit nemusím. Nicméně tato debata je spíše o tom, jestli vůbec je autorské právo tzv. statkem, tedy něčím, s čím se obchodovat dá.

Úplně stručně řečeno. Pokud se parlament rozhodne zrušit autorský zákon bez náhrady tak prostě nebude s čím obchodovat.

[Petr.Vileta]

https"//is.muni.cz/th/81629/pravf_m/Diplomka.doc

Hledej "Bethoven" a "30"

Co tím chtěl básník říci? Když text který je celý v OT k přečtění zkrátíme tak:

Básník chtěl říci, že Beethoven nedostával žádné autorské odměny od OSA a podobných spolků, ale prodával své skladby jako housky, případně pracoval "za měsíční mzdu". Nestačilo mu tedy napsat 10 děl a pak se válet na kanapi a užívat si "tantiémy".

No a těch 30 jsem myslel tohle

Dle § 43 odst. 1 zanikalo právo původské 30 let po smrti autora.

Ovšem dnes je to 50 nebo 70 let po smrti autora (nejsem si jistý jak co). Trochu se nám to protahuje. A když jsme u toho, tak z hmotného majetku se v některých státech platí dědická daň (při odkazu mimo rodinu u nás také). Takže by měl berňák zjistit příjmy z autorské ochrany za posledních 10 let života autora, zprůměrovat a vynásobit délkou ochrany díla po smrti autora. Z této částky pak vyměřit dědickkou daň.

Příklad: Miloš Zeman vydá knihu vzpomínek, získá za to 50, 10, 5, 2, 0, 0, 0, 0, 1, 0 tisíc Kč a zemře. Ochrana je dejme tomu 50 let po smrti autora, takže 68 / 10 = 6,8 roční průměr, * 50 let = 340 tisíc předpokládaný příjem. Z toho daň, pokud bude dědit kdokoliv mimo rodinu.

[Martin.Polak]

[quote="Martin.Polak"][quote="Petr.Vileta"]https"//is.muni.cz/th/81629/pravf_m/Diplomka.doc

Hledej "Bethoven" a "30"

Co tím chtěl básník říci? Když text který je celý v OT k přečtění zkrátíme tak:
[/quote]
Básník chtěl říci, že Beethoven nedostával žádné autorské odměny od OSA a podobných spolků, ale prodával své skladby jako housky, případně pracoval "za měsíční mzdu". Nestačilo mu tedy napsat 10 děl a pak se válet na kanapi a užívat si "tantiémy".

No a těch 30 jsem myslel tohle

Dle § 43 odst. 1 zanikalo právo původské 30 let po smrti autora.

Ovšem dnes je to 50 nebo 70 let po smrti autora (nejsem si jistý jak co). Trochu se nám to protahuje. A když jsme u toho, tak z hmotného majetku se v některých státech platí dědická daň (při odkazu mimo rodinu u nás také). Takže by měl berňák zjistit příjmy z autorské ochrany za posledních 10 let života autora, zprůměrovat a vynásobit délkou ochrany díla po smrti autora. Z této částky pak vyměřit dědickkou daň.

Příklad: Miloš Zeman vydá knihu vzpomínek, získá za to 50, 10, 5, 2, 0, 0, 0, 0, 1, 0 tisíc Kč a zemře. Ochrana je dejme tomu 50 let po smrti autora, takže 68 / 10 = 6,8 roční průměr, * 50 let = 340 tisíc předpokládaný příjem. Z toho daň, pokud bude dědit kdokoliv mimo rodinu.[/ot][/quote]

Děkuji za názor, ale ty a další tuhle debatu strašně komplikujete.
Probírá se tu filosofie a ideologie a přitom stále nikdo nedal odpověď na tři základní otázky:

a) Na webu Pirátů se v různých sekcích dá najít mnoho rozdílných roků délky ochrany díla autora. Jsou to konkrétně tato čísla: 5 let u kódu, 5 - 10 let pro všechno, 10 let a 14 let s možností prodloužení na dalších 14 let. Který údaj platí?

b) Kdo a jak bude určovat dostatečnou dobu na vytvoření finančního zisku z díla? (tato formulace je opět v programu)

c) Jak to chcete zařídit aniž by tím bylo dotčeno postavení tvůrců? (tato formulace je opět v programu)

Ke kterých jsem postupně přidal osobní poznámky:
- Nebylo by dobré přímo v programu rozdělit kopírování na komerční (zisk, padělky) a nekomerční?
- Můj osobní názor je, že "vyvlastnit" dílo autora v době jeho života je proti slušným mravům. Což není žádný zákon ale jen úzus.
Nikdy jsem nechtěl a nechci otevírat debatu na posmrtná práva. Já se ptám a lobbuji jen za práva živých.
- Nezměnila by taková změna celý knižní trh v ČR? On tak nějak funguje a není potřeba opravovat něco co funguje.
- Proč není v programu naopak něco na podporu tvůrců? Třeba sjednocení DPH na knihy a ebooky (10% a 21% na daň 10%)
...

Samé otázky na reálné věci a odpovědi? Filosofie a ideologie. Volné citace
- dílo je jen informace a informaci nemůže nikdo vlastnit.
- cena díla je uměle nadhodnocena a autor svým požadavkem na odměnu vykořisťuje čtenáře.
- autor nemusí nic tvořit a tak se vyhne všem problémům.
- autor v momentě uvedení díla ztrácí svá práva, protože stejně jako u drbu, tak i u informace (knihy) už nejde omezit šíření.
- dílo je jen virtuální statek a jako takový nemá žádnou cenu.
- No a my (Piráti) věříme, že že s tím, jak se zrychluje svět, by se měly zkracovat i tyhle lhůty (monopol autora). - Martin.Smida
(moje poznámka: Délka života se prodlužuje a nové technologie umožňují >prodloužit< dobu setrvání a dostupnosti díla. E-shopy a ebooky.)
- Pořád si jedeš svou premisu, že něco vlastníš a máš na to právo. Nevlastníš a nemáš. - Pavel Moravec
- Autorské právo je vůle autorů povýšená na zákon.
- Informace je nevycerpatelna, nehmotne statky nejsou predmetem majetkoveho prava. Neni to tvuj majetek, neni to vubec majetek, jelikoz nesplnuje zakladni podminky podstaty majetku. - Krtek

A nebo odpovědí kterým plně nerozumím:
Piráti se na otázku autorského práva dívají ze strany lidí, kteří se z určitého důvodu vzdávají svých práv ve prospěch autorů - a je tedy logické že to oni (lidé) musí určovat rozsah. Není mi jasné proč by to měli určovat autoři. - Ondra.kl

Jak se lidé vzdávají svých práv ve prospěch autorů?


Výhodou i nevýhodou filosofie a ideologie je to, že za pomoci ní se dá vysvětlit cokoliv i genocida. :/ Debata založená jen na ní bude nekonečná a skončíme u nekonečných definici všeho, stejně jako v této debatě.
Ideologie možná tvrdí že kniha nemá žádnou cenu ale realita ukazuje, že v roce 2016 byl obrat knižního trhu 7.5 miliardy korun.


Vlákno pro hlasování pro podporu doplnění nejasností v programu Pirátů je zde:
clenske-podnety-f350/zmena-programu-kul ... 82-40.html
Je dobré hlasovat SOUHLASÍM, protože program program v sobě obsahuje nejasnosti, kupříkladu přesnou dobu ochrany navrhovanou Piráty.
Hlasování PRO neznamená, že se celý bod zruší, ale že se bude znova definovat a bude upřesněn.