Fórum Pirátské strany

V Československu po pádu komunismu si nikdo neuvědomoval, že demokracie je proces, za nějž se musí neustále aktivně bojovat, neboť jinak to s celou zemí dopadne špatně. V Česku si mnozí po roce 1989 mysleli, že s příchodem "kapitalismu" vstoupili do pohádky a vznikne ráj. Očekávání od kapitalismu a demokracie byla naprosto přehnaná. "Všichni zbohatneme." Jen se podívejte na rané postkomunistické filmy, tam to všechno je.

Někdejší disidenti vyhráli a usnuli na vavřínech. Vzpomínám, jak se toho začátkem devadesátých let děsil můj předchůdce bohemista v Glasgow a někdejší muž Literárních novin v šedesátých letech Igor Hájek. Češi si v roce 1989 a těsně poté západní kapitalismus neuvěřitelně idealizovali a těšili se z toho, že „jsou nyní na straně světla“ jsou „součástí té správné strany boje“. Dodneška mají pracovníci IDnes či IHned (neřeknu jim novináři) hřejivý pocit, že jsou součástí „západní civilizace“.

Rozbíral jsem se studenty tento týden v Brně Čapkovu Válku s mloky. Ohromilo je, když si tu knížku přečetli, jak je nesmírně aktuální. Jak píše profesor Vladimír Papoušek z Jihočeské univerzity, podstatou Války s mloky je především varování, že tento "mediální román" neobsahuje skutečné události, ale komerční artefakty. Čapek tak varuje, že to, co publikují média, nejsou informace a novinářské artefakty nemají žádnou sdělnou hodnotu. Jsou to komerční produkty. Jejich účelem není informovat, ale vydělávat peníze.