Fórum Pirátské strany

Rok ticha před hlasovací smrští. Letošek je posledním rokem klidu pro lidi i politické strany od permanentní volební kampaně. Příštích jedenáct let půjdou občané k urnám celkem 19krát, vždy nejméně jednou za rok. Od voleb si Česko „oddychne“ až v roce 2027.

Pavel Svoboda ‏@1PavelSvoboda
Předpotopní #copyright brzdí rozvoj #DigitalEconomy . Jedno bez druhého nelze - spojené nádoby.

Pavel Svoboda ‏@1PavelSvoboda
"@IMPALAMusic: MEPs debate strategies for protecting intellectual property rights http://bit.ly/1IxgKaf @1PavelSvoboda"@MichalKubal

Roman.Kucera píše:Mladej Klaus by mezi nás asi dobře zapadl:
http://www.novinky.cz/komentare/371654- ... us-ml.html

Roman.Kucera píše:Cílek
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/L ... lek-270915

Lidstvo čeká velká změna. Spoléhejte jen na sebe, ne na stát, varuje Cílek

Pavel Svoboda ‏@1PavelSvoboda
Listina práv: ochrana osobnich udajů a respektování soukromí, právo vlastnit majetek a právo na přístup ke spravedlnosti - to je COPYRIGHT.

Technologie také daly vzniknout silnějším názorům; daly možnost seznámit se lidem, kteří spolu souhlasí a navzájem posilují svá přesvědčení, i když by takové názory dříve byly potlačeny pochybností, že jsem nejspíš sám, kdo si něco takového myslí. Někdo, kdo by dříve měl jen dočasný a trochu provinilý dojem, že Pluto by mělo být znovu zařazeno mezi planety, se dnes může na různých webech potkávat s lidmi, kteří přemýšlí o máločem jiném. To stejné platí o politice, pornografii, náboženství atd. Pokud jste Marxista, ale zároveň i křesťanský fundamentalista, v online světě zajisté najdete koutek, ve kterém je považováno za samozřejmost, že to je jediný inteligentní způsob, jak vidět svět.

Takže díky technologiím jsme vystaveni bezskrupulóznímu nesouhlasu druhých lidí – a také povzbuzujícímu ujišťování od členů vlastního kmene. Technologie zkrátka polarizují a podněcují.

Přesto však spíše než si zoufat musíme přijmout, že nesouhlas bude neustálý a všudypřítomný. Můžeme fantazírovat o univerzální harmonii, o tom, jak sám od sebe zavládne rozum, a o tom, jak by všichni mohli být příjemně tolerantní. Ale neurvalý nesouhlas sám od sebe nezmizí.

Potřebujeme se tedy naučit, jak spolu nesouhlasit v dobrém, jak procházet životem, ve kterém budeme s druhými v nevyhnutelném konfliktu kvůli očekáváním, nadějím, přesvědčením, prioritám a postojům. Potřebujeme se umět dobře vypořádat s neshodami, abychom mohli lépe zvládat vlastní života a sami přispívat (jakkoliv skromně) k příčetnější společnosti.

Další důvod, kvůli kterému nám dělá potíže dosáhnout souhlasu je ten, že se s myšlenkami často
setkáváme skrze lidi. To znamená, že některé způsoby smýšlení mohou být zabarveny v závislosti na
tom, kdo nás s nimi seznámil, a toto zabarvení je v běžném rozhovoru velmi, velmi těžké překročit.

Prověrka vlastní psychologicko-intelektuální minulosti odhaluje, jak moc jsou naše myšlenky dílem
náhodných osobních zkušeností. Často nereagujeme na téma samo; vidíme jej přes zkreslující filtr.
Máme rozmlženou hranici mezi koncepty a lidmi. Našim intelektuálním životům hrozí, že budou
rukojmím těchto náhodných asociací, které se nijak netýkají skutečně probíraných témat.

Snobství je silná tendence předpokládat, že dobré věci – věci, které chceme – poznáme podle správného obalu.