Fórum Pirátské strany

Dobrý večer,

máme v plánu spouštět internetové rádio a řešíme nyní otázku legálnosti vysílání.

Obecně je dnes člověk v ČR přesměrován na společnosti OSA a INTERGRAM, popřípadě společnosti, které mají s těmito společnostmi uzavřenou hromadnou licenční smlouvu jako je např. abradio.cz nebo play.cz. Nicméně i těmto společnostem je potřeba platit relativně vysokou měsíční částku, minimálně 6 000 Kč s DPH. Zjišťovali jsme proto, jak je to se zajišťováním autorských práv pro internetová rádia jinde ve světe a došli jsme k zajímavému zjištění.

Narazili jsme na web streamlicensing.com, který nabízí velice výhodné vypořádání autorských poplatků pro internetová rádia. Tato společnost nabízí zajištění autorských práv v přepočtu již od 450 Kč měsíčně, což je velice příznivá částka oproti 6000 Kč v ČR, přitom jak české tak tato zahraniční společnost zajišťují stejnou službu, tak jak je možné, že je zde tak markantní rozdíl v placené částce?

Co jsem tak pochopil, tak je na světě spousta umělců, kteří jsou zastupování spoustou kolektivních správců. V ČR je to OSA, na Slovensku SOZA, v Německu GEMA atd. Tyto kolektivní správci autorských práv pak mají dále mezi sebou taktéž smlouvy a vyplácí se mezi sebou. Kupříkladu když v nějakém německém médiu zahrají Karla Gotta, který je zastupovaný OSA, GEMA předpokládám zaplatí OSE úměrnou částku a OSA pak tyto finance přepošle autorovi, v našem případě Karlu Gottovi.

Z tohoto principu mi pak jasně vyplývá, že by mělo být jedno, jaké organizaci platíte za autorská práva, protože se odměna vždy dostane k autorovi, čímž vždy splníte povinnost zaplacení autorských poplatků za vámi užívaná díla stanovenou autorským zákonem.

Nejsem právník, takže to jsou všechno jen domněnky a dedukce, ale zdá se mi to logické.

Nyní bych tedy očekával odpověď, zda by mohl být tento výše uvedený model právně správně.

Nyní předpokládejme druhou variantu a sice, že z nějakého důvodu výše uvedený model není legální. Dobře tedy, znamená to, že za díla užitá na území ČR se musí platit OSE a INTERGRAMU. Ovšem v případě internetového rádia se nabízí další skulinka v zákoně.

Internetové rádio je výjimečný typ sdělovacího média. Nejedná se o terestricky šířené médium na území ČR, ale o médium šířené internetem tedy celosvětové médium, což vyvolává otázku, podle čeho určit, jaký zákon, respektive zákon kterého státu se na ono rádio vztahuje.

Je toto dáno umístěním stream serveru, ze kterého rádio vysílá, občanstvím provozovatele nebo čím?

Děkuji za jakékoliv vysvětlení, nikde jsem se k těmto informacím nedopátral.
David Holada

To je otázka v právu dosti sporná. Zastánci kolektivní správy budou patrně tvrdit, že vysílání hudebního záznamu rozhlasem je možné pouze v režimu tzv. povinné kolektivní správy (§ 96 odst. 1 písm. a) bod 1 AutZ). Nicméně tato povinná kolektivní správa znamená pouze to, že autor má právo na odměnu, pokud rádio užívá umělecký výkon vysíláním na základě zákonné úplatné licence (§ 72 odst. 1 AutZ). Není nikde stanoveno, že by autor nemohl udělit k užití souhlas podle § 12 odst. 1 AutZ. Je pouze stanoven zákaz jiného než kolektivního výkonu práva na odměnu ze zákonné úplatné licence (§ 95 odst. 2 písm. c) závětí AutZ). Vzhledem k tomu, že autorský zákon musí být vykládán na základě nového občanského zákoníku, podle něhož si strany mohou ujednat svá práva a povinnosti odchylně, nezakazuje-li to zákon, lze se domnívat, že autor a uživatel mohou uzavřít smluvní licenční smlouvu a nejsou omezeni na zákonnou úplatnou licenci podle § 72 odst. 1 AutZ, když zákon omezuje výkon práv autora pouze ve vztahu k této zákonné licenci a k jejich právu na odměnu za užití na základě zákonné licence, nikoliv ve vztahu k jejich ostatním právům. Obdobně to platí pro práva výrobců záznamů. Tento režim se nijak netýká autorských děl, kde má autor jistě úplnou smluvní volnost. Tím, co bylo řečeno, není ani dotčeno oprávnění kolektivního správce uzavírat hromadné smlouvy podle § 101 odst. 9 AutZ s účinky pro nezastupované autory. Samozřejmě nelze předjímat, jak by rozhodl soud, ale mám za to, že Soudní dvůr Evropské unie by se přiklonil k právě přednesenému výkladu. Co bylo výše uvedeno o rozhlasu platí o všech typech vysílání včetně streamingu přes Internet.

Otázka působnosti zákona není tak náročná, neboť v licenci od autora nebo výkonného umělce bude zpravidla uvedeno, na jaké území se vztahuje právo užívat dílo nebo jiný předmět, na který se užívací omezení vztahují. Vysílání pak bude probíhat na území toho státu, kde nastávají jeho účinky, tj. kde se může posluchač s rádiem vysílanou hudbou seznámit. V případě internetového vysílání bude vysílání probíhat patrně ve všech státech s výjimkou těch, kde takový typ vysílání blokují.