Jinak pokud jde o variantu vážné odpovědi, tak nevím, co na to odepsat. Patřil jsem vždycky k Pirátům, kteří to celé brali "spíše vážně", teď se to snažím zlehčit, protože taky nikdo přece nevydrží v jedné poloze nějak celoživotně.
To, že by se Piráti neměli upínat k národní identitě, to myslím zcela vážně. Jistě, udělá to z nás "multikulti" - v očích těch, kteří jsou sami v krizi, a tudíž se (dle sociologů) v této krizi upínají ke svým archaickým identitám (dle míry rozkladu: rasa, náboženství, národ, ...). Ale přesto si myslím, že Piráti jsou z hlediska radikálnějších progresivistů (i když existují v dnešní době nějací?) konformní už tím, že s národní identitou nemají žádný větší problém, a že se vůbec nebrání politické aktivitě na půdě stávajících národních států (srovnejte s všemožnými anarchisty, sektami, apod.).
Nicméně, napsal bych zde to, co jsem vysvětloval i "neškodným vlastencům" na Twitteru, v menších osobních flamewars: bylo mi řečeno, že je důležité být hrdý na to, že jsem Čech. No dobře, vždyť já se za to nestydím! Ale absolutně nechápu, proč být hrdý na něco, co absolutně není moje zásluha (teda, že jsem se narodil v nějaké zemi, a byl v dětství naučen mluvit nějakým rodným jazyken). Být na toto hrdý je stejně hloupé, jako stydět se za to: vždyť to nebyla naše volba, naše zásluha, nestálo nás to nejmenší vlastní úsilí! (pokud teda neokořeníme nacionalismus new-age, a nevyhlásíme tezi, že to bylo naše vědomé prenatální rozhodnutí, reinkarnovat se právě v ČR .. sorry, už zase vtipkuji).
Buďme hrdí na to, co jsme v životě sami dokázali - vlastními rozhodnutími, vlastním úsilín, nebo chcete-li, tak i vlastní prací, nebo nevěříte-li na práci, tak aspoň vlastní tvrdohlavostí, nebo (už zase vtipkuji) - třeba i vlastní nečinností, pasivním odporem! V podstatě to opět sklouzává ke kliše "buďte hrdi na to, že jste sami sebou" - a v tomto ohledu, i pasivní neschopnost emigrovat z ČR za prací je ovšem už politickým aktem a dobrovolným rozhodnutím...
Moje snaha neodlišit vizi pro ČR od "vize pro obec" a "vize pro Evropu", případně "vize pro svět" sklouzla k sarkastickému vtipkování, kterým jsem se snažil zabránit napsání nečitelně dlouhého ("tldr") příspěvku, jenže bohužel: fakticky není čas pro "vize pro ČR". Stát jakožto organizovaná represe se jistě bude snažit upínat k národním identitám, dokud bude dost těch, kteří budou před nástrahami současného světa utíkat ke svým pohodlným archaickým identitám (např. i k té národní). Nicméně stát, ke kterému se jsou ochotni přidat Piráti, tedy stát coby dobrovolná a všem veřejně známá dohoda (nikoliv coby silová hra) - ten vzniká stále znovu na všech úrovních - v zaměstnání, v obci, ve všech institucích, kam člověk patří, v kraji/regionu, v rámci národního celku, ale samozřejmě dnes je stát coby dohoda už i nadnárodní (protiváhou k nadnárodním celkům Facebook a Google snad může být třeba nadnárodní celek vývojářů Linuxového kernelu a Linuxových distrubucí.. možná, kdo ví...)
Formulovat "vizi pro Českou Republiku" (takto pojmenovanou) se mi tedy zásadně nedaří - třeba už jen proto, že ČR vidím jako nejméně kosmpolitní evropskou zemi. Což sice nechci nutně nějak uměle řešit přílivem přistěhovalců z Blízkého východu - ale žiju v Praze, která má přeci jen určité náznaky kosmpolitního města, a potřebuju tedy vizi pro ČR, která se nebude vysmívat tomu, že Praha je kosmpolitní a tudíž má menší pochopení pro "celonárodní vize", než jiná menší česká města. Praha potřebuje přitáhnout zahraniční studenty, vědce, umělce - jako místo s vysokou kvalitou života (což zahrnuje třeba i to, že se neudusíme díky stavbě dalších a dalších městských dálnic a "zahušťování" zástavby metropolitním plánem...). Praha je nakonec jedno z mála měst, které dokáže zprostředkovat komunikaci středoevropské civilizace (se všemi jejími přínosy, které nepochybně má) s okolní Evropou i celým světem - jinými slovy, jediná možná vize pro Prahu je, aby Praha prostě "zůstala na mapě", což rozhodně bude přínosem i pro ČR jako celek.
Tohle samozřejmě souvisí s tím, jestli Praha, jako jakýsi "router", přes který teče civilizace tam i zpět (v širším smyslu, než je jen dnešní Internet), přes který proudí samoreplikující se "memy", bude fungovat jaksi dostatečně "neutrálně" a bude nejen vysílat do světa naše požadavky a naše směšné představy týkající se vlatní "hrdosti", sebeuspokojení, pocitu úspěšnosti, vyjímečnosti či naopak ukřivděnosti - ale bude současně i poctivě zprostředkovávat svět své "spádové oblasti" a bude mu tak nějak tlumočit, co se tam děje a jaká témata tam jsou aktuální.
Samozřejmě se nedomnívám, že je aktuální nějak svést příznivce Pirátů autobusy do Prahy, aby tam demonstrovali proti OSA - ani se nedomnívám, že budeme naopak vystavovat v Praze nějaké importované osobnosti či jejich myšlenky ve vitrínách a vozit sem Mladé piráty na jakési exkurze, na kterých tyto exponáty budou moci obdivovat. Ani nemůžou kosmpolitní Pražáci pořádat spanilé jízdy po venkovu a vysmívat se mu, jak je zaostalý.
Mám v mobilu a svém twitter feedu dvě fotky, které rezonují s tím, co hlásá vysmívaný Kopřiva - tedy je to pocit, který já jsem měl spíš ve svém dětství, než ve svém dospívání, ale který se prakticky nezměnil. Jsou to tyto dvě fotky pražské dlažby:
Pointa těhle fotek není, že by šlo o pouhou zanedbanou údržbu, pouhé ignorování veřejného prostoru. Ano, za totality a normalizace takto chátrala tradiční, staletá dlažba, byla narychlo spravována asfaltovými záplatami, a všichni toho už měli plné zuby. Tam šlo o letargii a dočasné flikování - prostě lajdáctví. Tuhle fotky ale neukazují zanedbané dědictví (viz komentář v mém twítu
https://twitter.com/MxChaosP/status/781116668261064704 ). Problém je hlubší: tohle je několik let stará dlažba, jde o ulici Karla Engliše ve čtvrti Nový Smíchov. Postavili jí developeři před cca asi deseti lety, na pozemcích zrušených smíchovských továrních hal, kudy pravda původně měla vést dálnice ZáKOSu pro Tatry 613 komunistických papalášů, trabanty jejich neúspěšných nohsledů a škodovky šedé mlčící většiny - takže by člověk čekal, že to vlastně celé bude vývoj k lepšímu. Lidé si vzali hypotéky na byty v této čtvrti, pod dojmem, že bude zelená, luxusní, že nemovitost, na kterou si berou úvěr, bude v průběhu času zhodnocena... jinými slovy, že se stěhují do atraktivní obytné ulice. Prosím, potlačte teď na chvíli rozhořčené rovnostáře ve vás a zapomeňte na to, že prosazujete místo developerské gentrifikace nějaké komunity v samosprávných, potravinově suverénních squatech, dobrovolně vařících polévky pro bezdomovce: utopické vize mají ve městě možná svoje místo, ale nebudou většinové. Zhodnocení nemovitosti skrze hodnotu veřejného prostoru, ve kterém se nachází, je přirozený požadavek. Není to požadavek oligarchií, která si dávno žije se služebnictvem ve svých mramorových palácích na venkově, či protiatomových krytech na šumavě, nebo kde vlastně: je to požadavek elit, je to požadavek elitních lékařů, vysokoškolských politiků, úspěšených umělců, designérů, architektů - prostě střední třídy, která se normálně chce do těch atraktivních nemovitostí v atraktivních městech nastěhovat, a dát tak vydělat prozíravým spekulantům, kteří do nich investovali. (na chvíli připusťme, že kapitalismus není čiré zlo, ale že je prostě součástí otevřené, progresivní společnosti, která nestagnuje, ale někam se vyvíjí kupředu).
Dostáváme se k postmodernistickému pojmu "simulakrum", který už se dotýká dnes populárního "simulacionismu", i když nejde nutně jen o počítačovou simulaci: toto nebylo dláždění, ale jen "simulakrum dláždění" - byla to jen napodobenina, která na první pohled, krátkodobě, vypadá jako něco honosného, dimenzovaného, aby přečkalo staletí. Napodobenina trvalé hodnoty, která ale nevydržela ani 10 let. Honosná svatba "tradiční rodiny", která za dva tři roky skončí rozvodem a traumatizací malých dětí. Atd. Moje vize tedy zahrnuje nějaké demaskování toho, co je jen napodobenina, a snaha odhalit, kde existuje něco skutečně pravého, trvalého, co je tím, čím se tváří, že je - a ne jen napodobeninou.
Čistě pozitivně, neprovokativně, neironicky, nerecisticky, neagresivně a nepoťouchle formulovaná "vize pro ČR" podle mě nemůže být programem Pirátské strany. Spousta lidí, kteří k nám vstoupila, to myslela dobře, ale bohužel budoucnost některých je spíš ve "Straně svrchovaných euroasijských Kremlebotů", jiní míří s požadavekm Základního Příjmu za každou cenu do "Demokratické strany nejlevějšího socialismu", která (doufejme) u nás vznikne rozpadem KSČM na stalinisty a progresivní levici, ještě jiní míří do nějakého hnutí "Naše Olomoucko ve 21.století"... a ještě pro další se tu asi některá ze stávajících stran (nejspíš ODS) horko-těžké přetaví ze strany "malá domu" do strany nějakého osvíceného občanského nacionalismu, lokálpatriotismu a konsensu těch slušnějších bossů s místní populací. Jiní najdou svoje místo v reformované ČSSD, inovované SZ nebo "postmodernizované" KDU-ČSL, vedoucí co já vím, ekumenický dialog Papeže Františka s českou verzí protestantství. No a někteří nakonec odejdou do čistě recesistických stran, které jsou taky nedílnou součástí západní demokracie (a když se někam dostanou, často si nevedou tak špatně, třeba v místních zastupitelstvech)
Piráti nemůžou nic z tohoto nahradit: jsme podle mě skutečně strana "nereprezentovaných" v dnešní společnosti: jsme směs autistických ajťáků bojujících s existenčním stresem, antipsychiatrie, bývalých a budoucích pornohereček i radikálních feministek, lidového feťáctví i malopěstitelství konopí, hnutí "peníze OSe nedáme, radši je prochlastáme", čirého trotlovství, vyhořelých programátorů, neúspěšných rockerů, většinovým femismem zneuznaných feministek, odpůrců očkování a samozřejmě, trojských koňů různých lobbystických skupin a tajných služeb a obecně - jsme prostě nesourodá sebranka, jejíž nejzásadnější pozitivní vizí může být to, že se dokáže mezi sebou nějak dohodnout a nepozabíjet se.
Moje vize pro ČR je prostě "patříme na Západ" - ale současně: na ten Západ, který je tím vším, co zaprděné nahnědlé východoevropské maloměšťáctví odmítá a čeho se tak bojí.